Nokturno.net / tvorba / dílko

Rakev halí barva černá,
kol ní stojí samá plačka –
v hlavě závěť předsmrtelná
pozůstalým rozum mačká.

Na pohřbu je spousta lidí,
předstírají dobře smutek,
s dědictvím se každý vidí,
nejradši bych z rakve utek!

Když jsem ještě živý býval,
nezajímal jsem je vůbec –
byl jsem pro ně starý mýval,
to, čím pro včely je trubec.

Teď tu ležím bradou vzhůru,
příbuzní by chtěli dědit.
Připravím jim noční můru,
nemají už oč se dělit!

Vše jsem já dal na charitu
a vskutku dobrý byl to tah –
pozůstalí dřou dál bídu,
teď v klidu ležím na márách!