18.11.08 | Jean, @, další tvorba | 2254 x | vypínač
Rakev halí barva černá,
kol ní stojí samá plačka –
v hlavě závěť předsmrtelná
pozůstalým rozum mačká.
Na pohřbu je spousta lidí,
předstírají dobře smutek,
s dědictvím se každý vidí,
nejradši bych z rakve utek!
Když jsem ještě živý býval,
nezajímal jsem je vůbec –
byl jsem pro ně starý mýval,
to, čím pro včely je trubec.
Teď tu ležím bradou vzhůru,
příbuzní by chtěli dědit.
Připravím jim noční můru,
nemají už oč se dělit!
Vše jsem já dal na charitu
a vskutku dobrý byl to tah –
pozůstalí dřou dál bídu,
teď v klidu ležím na márách!
erotika vyznání aa život zima vzpomínka .. pocit sex sen jen tak beznaděj strach pocity x příroda město mládí fantasy samota cesta čas voľný verš nenávist naděje láska ... noc momentka realita žena marnost přetvářka touha emoce humor horor antilistí haiku temnota sobota les srdce svoboda vztahy osud krev zklamání smutek zoufalství povídka . podzim hrůza horror smrt * poezie vztah tma deprese bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867