18.11.08 | Jean, @, další tvorba | 1910 x | vypínač
Rakev halí barva černá,
kol ní stojí samá plačka –
v hlavě závěť předsmrtelná
pozůstalým rozum mačká.
Na pohřbu je spousta lidí,
předstírají dobře smutek,
s dědictvím se každý vidí,
nejradši bych z rakve utek!
Když jsem ještě živý býval,
nezajímal jsem je vůbec –
byl jsem pro ně starý mýval,
to, čím pro včely je trubec.
Teď tu ležím bradou vzhůru,
příbuzní by chtěli dědit.
Připravím jim noční můru,
nemají už oč se dělit!
Vše jsem já dal na charitu
a vskutku dobrý byl to tah –
pozůstalí dřou dál bídu,
teď v klidu ležím na márách!
žena cesta jen tak antilistí . podzim fantasy mládí smrt svoboda erotika marnost krev poezie temnota beznaděj povídka horror sen láska haiku noc vyznání vztah nenávist srdce život vztahy x sex emoce osud .. vzpomínka les * realita zoufalství touha pocity přetvářka město ... voľný verš čas horor aa smutek příroda hrůza strach samota humor deprese zima sobota bolest tma zklamání momentka pocit naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6392
autorů: 862