Nokturno.net / tvorba / dílko

Před zrcadlem ráno stojím,
pohlédnout se do něj bojím.
Připadám si totiž hnusná,
neforemná, strašně tlustá.
To je vážně hrozná depka,
klepne mě as brzy pepka.
„Na postavě nezáleží,
život prostě dále běží,“
říká spousta lidí,
„blázen, kdo se stydí!“
Je však velmi zajímavé,
že to tlusté nenapadne,
říkají to jen ti úzcí,
sympatičtí, milí, hezcí!
Co však říkám si teď já?
Že jsem tlustá mašina!
Dieta mi nepomáhá,
stále stejná je má váha.
Přestanu pít nápoj Fit,
jdu se prostě utopit!