Nokturno.net / tvorba / dílko

Chladný večer. Vítr štípal v tvářích jako malé jehličky. Zas a znova. Šum listí na stromech. Bude listopad. Tma. Dopadající umělé světlo. Řada lamp ozařujících ulici. Pár pytlíků létajících si vzduchem. Vítr si s nimi pohrává.
Z ponurého šumu se ozývá klapot bot. Jedna osoba. Spěchá. Má strach? Srdce mi bije! Ozvěna podpatků. Adrenalin! Už se neovládám. Chci zaútočit. Moment! Je tu ještě něco. Nepatrné ťapkání, že by malé dítko? Slyším tlukot srdce. Má strach! Bojí se o holý život. Voda? Ale ne! Krysa v kanále!
Soustřeď se! Musíš přinést pánovi kořist. Jinak z tebe bude posluhovač! Poslouchej pozorněji! Ano! Ozvěna podpadků. Vůně mladé ženy. Osmnáctka? Jakou barvu vlasů má? To není důležité! Chci ji! Musím ji mít! Počkej si, až se k tobě přiblíží. V klidu setrvej na svém místě. Za chvíli bude pod tvoji větví! Ano připrav se.

Ale ne! Co to je? Kde je ta osmnáctka??? Nemohla se ztratit. Bolest!!! Ztuhnutí všech svalů v těle. To není možné. Ne! Cítím její dech. Je zatuchlý. Mám strach! Bude jí víc než osmnáct. Chce se mi na záchod. Kousne mě? Ne ona nesmí! Vzpomínka na mého pána. Pád! Bolest hrudníku. Co se stane? Tisíc variant jak zemřít během vteřiny. Má pevný stisk.

Provaz na rukách. Co se děje? Ohromná síla. Ne! Nechci pryč. Zvedající se rychlost. Vítr je nepříjemný! Mám zavřené oči. Nesnáším výšky. Klesáme. Ta budova pod námi! Budova mého pána! Dopad. Zlomené koleno. Stupňující se bolest. Zatemňuje mi mozek. Už se nezmítám v bolestech. Uvolněně se vznáším k mému pánovi. Nesplnil jsem úkol. Zůstanu v této bezbranné schránce navždy!!!

Šok! Bolest byla nesnesitelná. Omdlívám. Po těle se mi rozlil příjemný pocit. Už je mi všechno jedno. Oddávám se té slasti.
Noc? Noha a hrudník v pořádku. Po ránách od provazu ani stopy. Cítím se být silný. Mám lepší zrak. Pocity….chlad, bolest, zklamání…. co to vlastně je? Nic necítím! Na rtu mi ulpěla krev. Oblíznu ji. Zachvěji se slastí. Můj pán mě vyslyšel!

„Ne, už nejsem tvůj pán. Jsi sám svým pánem. Tady máš menší předkrm, musíš začínat postupně“ Křehká dívka s poraněným krkem. Krev na jejím krku. Vzrušení! Musím ukojit hlad!

Ano jsem svým pánem!