Nokturno.net / tvorba / dílko

Tuhle jsem měl sen. Nevím, o čem byl. Nevím, zda jsem byl člověk, či zvíře. Nevím, zda jsem byl král, či otrok. Nevím, zda jsem byl poravčí, či popravený. Nevím, zda jsem byl muž, či žena. Asi ani jedno. Jediné, co vím je, že mě změnil. Smíchal mi realitu se snem. Smíchal mi lásku s nenávistí. Prostě mi zamíchal hlavu. Od té doby sedím a střílím náhodně lásku a nenávist.

Některé dny mi hučí v hlavě, jindy zas vše vidím tak křišťálově čistě, že mě z toho bolí oči, jako by je někdo řezal žiletkou. Některé dny nemohu dělat nic jiného, než tupě zírat, jindy zas dřu jak mezek - a nic mě nemůže zastavit. Některé dny prožiji v bolesti, jiné zas v duševním blahu. A za to vše může ten Sen. Sen s velkým s - sen, jehož obsah si nepamatuji, nicméně mi zcela zakalil mysl. Je to prázdnota, co mění realitu, je to prázdnota, co mění mě, je to prázdnota, co mě požírá.