17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1405 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
, linkuj! 
, jagg 
sex poezie přetvářka sobota pocit ... strach mládí erotika pocity povídka tma noc humor srdce momentka horor voľný verš krev aa antilistí realita temnota příroda město * život touha smutek osud vzpomínka vztah marnost . samota podzim les fantasy deprese láska emoce nenávist horror vztahy zoufalství hrůza zklamání vyznání svoboda naděje čas haiku .. jen tak žena smrt x bolest sen zima beznaděj cesta
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867