17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1194 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
aa zima vztahy mládí krev .. smrt les smutek fantasy život nenávist zklamání sen sex samota vyznání srdce naděje hrůza osud vztah přetvářka strach . pocit voľný verš povídka haiku momentka * realita erotika touha tma žena temnota cesta pocity ... bolest láska noc horor humor zoufalství antilistí jen tak svoboda horror podzim beznaděj příroda x deprese město poezie marnost čas sobota vzpomínka emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866