Nokturno.net / tvorba / dílko

Hle! toť ten zabiják
hle! toť ten vrah.
On proti lásce zhřešil
a teď z trestu má on strach.

Z trestu jenž zaslouží,
jako žádný více.
Nikdo po něm nevzdechne,
nezapálí svíce.

On lásku kdysi měl,
ale hloupě ji ztratil.
Ať klidně naříká,
že rád by to vrátil.

Nehleďte na slzy,
jenž po tváři mu kanou.
Soucit a lítost,
pro teď dejte stranou.

Dvě hranice vysoké,
již staveny jsou.
Živé tělo, mrtvá duše,
na popravište smutně jdou.

Tak zapalte oheň,
bez slitování.
I když teď hříchu lituje
a pohled k zemi sklání.

Tak poslední sbohem,
kdo chce mu dejte.
A hřích jeho smrtelný,
na paměti mějte.

Že za ztracenou lásku,
vždycky se umírá.
Už jen doutná popel
a plamen skomírá….