29.09.05 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 1213 x | vypínač
Beznaděj dusí srdce mé
zraky jsou tmou tou zkalené
temný hvozd mě zahnal do rohu
Dál?
dál nemohu
Vlčí oči rudé a oddané
věřím bitvě předem prohrané
vrčí na mě lidská zlost
Já?
já mám už dost
Smrt mě stahuje k zemi
jsem sám mezi všemi
plamínek života zkomírá
Naděje?
naděje umírá
Toto je cestička století našeho
podobná staré té
co jste napsal Vy
bolí mě každý krok
každý krok k domovu.
Karle, promiňte
prosím, promiňte mi
povídka x samota haiku vztahy horror deprese přetvářka žena bolest naděje horor realita čas vzpomínka život emoce sobota .. ... hrůza srdce aa nenávist zoufalství erotika jen tak vztah pocit zklamání sex pocity voľný verš poezie les krev příroda humor smrt antilistí touha temnota noc momentka láska strach mládí podzim vyznání marnost město svoboda * . tma smutek sen fantasy cesta osud beznaděj zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866