Nokturno.net / články

Celý rok jsme s nedočkavostí čekali na druhý díl trilogie natočené dle předloh Pána prstenů spisovatele J.R.R. Tolkiena a konečně je tady. Nuže, jak tedy vypadají Dvě věže? Ve filmu je o poznání více akce (snad proto se nečtenáři z filmu radují mnohem více než z předešlého dílu). Poté co jsme se ve společenstvu se známili s hrdiny a prostředím a dostali se do kontextu, samotný příběh se začíná o překot řítit dále.
Poté, co se společenstvo rozpadá, vyávají se jeho členové různými cestami. A tak se ve filmu, stejně jako v knize, střídají tři pasáže. Tu první tvoří putování Pipina a Smíška, které je zavede do Fangornu za Enty (ti jsou doopravdy úchvatní). Tato část je, co se týče prostředí, nádherná, dějově však poněkud méně logická (mám na mysli kupříkladu dospění k rozhodnutí entů zbořit Železný pas).
Druhá vypovídá o cestě Aragorna, Legolase a Gimliho, kteří následují unesené hobity (Pipina a Smíška), když se od Gandalfa (nemusím připomínat, že se ve "dvojce" objevuje znovuzrozen a mocnější jsa Gandalf bílý) dozvědí že jsou oba pulčíci v bezpečí, jedou na pomoc Rohirům. Poté co Gandalfovi podaří sejmout kletbu ze Sarumanem ovládaného krále, Rohanští se pod hrozbou útoku rozhodnou ukrýt v pevnosti Železného pasu. Při putování jsou napadení Sarumanovými jezdci na vrrcích (což je scéna, která se v knize vůbec nevyskytuje) a Aragorn je podivně spadnut ze skály..
Nakonec se ale všichni sejdou při bitvě o Železný pas, která je doopravdy velkolepá (leč místy poněku naivní - viz surfující Legolas). Třetí pasáž nás vede po boku Froda a Sama, kteří nesou prsten do Mordoru. Konečně se zjevuje Glum (je k sežrání), který jim dělá průvodce. Co se týče hudby, tak je opět nádherná. Ačkoli se objevují motivy ze společenstva, melodie provázející děj na Rohirských pláních vám vhání koňskou vůni v chřípí...
Tedy onu tolkienovskou poetiku a tajemno, které jste viděli v díle prvním, tady nenaleznete a naopak - velkolepé bojové scény druhého dílu (ani olifanta a vrrky) v prvním neuzříte.
Jaká je tedy bilance mezi knihou a filmem? Film sám o sobě je vynikající (až na pár absurdích drobností), ačkoli se od knihy podstatně odklání. V ději jsou vypíchnuty určité myšlenky, Tolkienem mistrně zabalené v ději, proto film působí srozumitelněji. Snad mi prominete onu zkratkovitost, kterou jsem dílo obdařil, ale pro vás bude nejlépe když si na film nejméně jednou zajdete.