Diskuse k dílku: Píseň podzimní lásky. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Píseň podzimní lásky
Ptala ses na mé tajné přání:
Tvé srdce na svém
chtěl bych mít,
co skryto je pod horkou dlaní,
něžně, ach něžně políbit,
obejmout tvoje hebké tělo
a potom třeba
odplout tam,
kde Havajanky zdobí čelo
květinami a zvou tě k hrám,
kde dny se zdají
mnohem delší
a čas se nikam nežene.
To je to přání nejtajnější,
zoufalstvím stáří střežené.
*
Jak ale střežit tajná přání,
když tolik smutku leží v nich?
Nosím tě, lásko,
ve své dlani,
v jedné z těch prapodivných rýh,
v nichž psáno je,
co na nás čeká
a spřádá se tam osud náš…
Kde vzala ses, tak znenadání?
Jak dlouho se tam proplétáš?
*
Nepoklekl jsem u udánky,
i když mé srdce zmatené
volalo,
abych svlažil spánky,
abych se napil z pramene,
jen jsem si tak hrál bloudě mechem
s tím prapodivným osudem,
který nám určil,
jak jít světem,
jak dlouho na něm pobudem.
Či nepobudem? Mladé listí
zrudlo už,
v kmeni ztěžkla krev,
a pramen před nedávnem čistý
kdo ví proč trpkne na ústech.
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(dnes, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866