Nokturno.net / tvorba / diskuze

Kapiláry lásky se mi tříští mezi řádky,
samozřejmost slov rozplynula se.
Tisíc elfů mi tká srdce z rudé látky,
můj světlonoš ho v bouři ponese.

V kapkách deště tančí tvoje stradivárky,
jsi to ty, tvá ústa pod lesem.
Chyběla mi křídla a kouzla do pohádky.
Jsi jediný, kdo ví, čím jsem.

Kam ztratila se nit, co k tobě mě vedla?
Stále jsi tu a chráníš mě kroky!
Držím tě za ruku, na strach dál nedbám.
Prorůstám tebou možná dny, roky..

Proč všechna krásná slova zbledla?
Čekám, že vrátí se všechno zas zpět.
Mí mágové, vlkodlak, striga a vědma,
hledají cit, co sebral mi svět.