05.03.05 | Zdeněk Rogalewicz, @, další tvorba | 1937 x | vypínač
Tak jako měsíc vyplouvá nad mraky
Zdáš se mi ( a já snad tobě taky … )
Hvězda zářivá na obloze pohupuje boky
Chtěl bych ji snést modré z nebe …
Dosud jsem nepoznal (ani ) sám sebe
Za ty mé prožité (či přežité? ) roky
Znám sám sebe lépe než ostatní ?
Odpověď nemám přesto je pro mne zásadní
Jsem slepé bezbranné embryo - závodní
Nevidím do nikoho … ani skrz své oči
Točím se dokola na života kolotoči
Kdy už skončí tahle jízda nevšední?
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš láska zima poezie haiku beznaděj nenávist noc vzpomínka realita pocit cesta aa žena deprese smrt vyznání srdce krev strach marnost přetvářka touha povídka hrůza horor sobota zoufalství jen tak bolest sen příroda humor smutek osud antilistí .. erotika * temnota momentka svoboda tma vztah život město fantasy naděje čas . vztahy mládí ... sex zklamání emoce samota x horror pocity podzim les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867