23.01.08 | Deever, @, další tvorba | 2315 x | vypínač
Kdo jste, že mě soudíte?
Mrchy, lháři, pokrytci.
Už máte mě, už víte vše!
Co chcete víc, hranici?
Ano, ano, spalte mě.
Přiložte s úsměvem na líci.
Nešpiní popel? To snad ne!
Rychle prostředek čistící.
Vydrhni pravdu, ponechej lež,
schovej se za prázdnou povinnost.
Vymysli omluvu, vymysli, než
stane se z prosté nouze ctnost.
Oheň už hoří, plápolá tiše,
ruce za zády, přes hlavu šátek,
kdo se tu koří a kdo žije v pýše?
Každý si chrání jen vlastní zadek.
Budiž toto smutným povzdechnutím nad nadčasovostí některých lidských druhů a poctou básníkovi z nejlepších, Francoisi Villonovi.
realita haiku vztahy voľný verš temnota horror x tma beznaděj pocity emoce vyznání poezie osud vztah zima jen tak erotika podzim zklamání humor ... život láska fantasy naděje bolest srdce noc samota mládí příroda povídka smrt přetvářka deprese momentka nenávist smutek sex město sen sobota žena aa antilistí čas krev pocit zoufalství svoboda hrůza horor vzpomínka * marnost cesta .. . touha les strach
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866