27.02.07 | lakos, @, další tvorba | 1433 x | vypínač
Slunko raní,
bílé sněhu vločky
na poličce čaj a venku mrouskat kočky slýchám.
Dané cesty a zaměřené cíle,
často je míjím,míjím nalánované chvíle.
Polibky a pohlazení,
sny a běžná dění rázem se mění v cesty bez určení.
Vyplakán z nadějí i jistot chodníků,
daruji polibky skované za šišku borového lesa.
Promiňte vážení dnes pivo nepění,
dnes divadlo stratilo svou pointu,
utopila se v přihlouplém smíchu,
nejistém tichu tonoucích očí v situaci,
kdy nevíme co se nás zmocní.
Možná že Král,
možná že šašek,
možná že láska a domeček z karet,
jistotu jedinou do dlaní mi vkládají,
jinou nedostanu jinou nemají,
než vůni prostého teď.
cesta přetvářka mládí nenávist antilistí humor vztahy ... momentka láska hrůza x smutek srdce vyznání marnost krev zklamání smrt beznaděj sobota zoufalství pocit naděje noc realita sex strach svoboda * zima aa bolest fantasy sen povídka voľný verš touha .. pocity žena deprese . les poezie město erotika tma vztah podzim příroda horror vzpomínka samota horor temnota osud čas emoce jen tak život haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866