Nokturno.net / tvorba / dílko

Krohák krohá z  jádřince tělo vranaté
když z  ucha lusk se vrhá vrátky zpět
podřimuje dým jenž pluje stonkem vně
síly stěny šílí mlhou pramlhou

Z  běd se zvedl lomný paprsek
co kříšť je smrkem zván a líně štván
a neslyší ho pavučinec ani žabinec
když loutnou probleskuje křížíc světla chrám

Korund lesku bědy navrací
jiskra jiskře vykřesává troud
ohně lesk se rovná zvonkům ledu
kštící proud lávy se valí krusty medu

Sametový plamen oko otvírá
svým dlátem hladí dračí pleť
při svíčce vlaží vůní akrylovou
jak palladin na slině v  ústech středu

Jitra tichá těstem města klušou
jak lepra vtisklá v  kostelové dveře
onyx pláče slzy zrnek soli
k  louži louhu prostírá se ráje trn