18.09.06 | Kotoslav Zdymadlo, @, další tvorba | 1031 x | vypínač
Ranní zívnutí,
mírné prohnutí
těla znaveného,
nocí zmučeného.
Slunce polední
oko pohledí
na tiché tělo tvé
též nocí zmučené.
V peřinách – bílých závějích
tvá kůže leží stažená
Bůh prý odpustí každý hřích…
Jak dlouho již jsi mi věrná?
Láska je přece dar Boží
však má jest takto jednosměrná…
, linkuj! 
, jagg 
láska čas noc les horor momentka zima zklamání nenávist hrůza sex x život humor osud sobota fantasy touha pocit . město antilistí temnota příroda svoboda krev vyznání ... strach smrt realita vztahy marnost .. erotika vzpomínka mládí přetvářka emoce cesta sen povídka podzim deprese vztah horror jen tak naděje poezie smutek srdce bolest zoufalství beznaděj * aa haiku tma voľný verš pocity žena samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867