29.09.05 | Johanka Galatea, @, další tvorba | 1504 x | vypínač
Jsem vlastně ještě děvčátko.
Ohnivé děvčátko.
Hubená prostitutka poezie.
A vím o převeliké nedokonalosti svých veršů, ale necítím se vinna, protože je mi sedmnáct.
Nesu si na ramenou sedmnáct zelených opiček hříchu.
Každé se na krku houpe oprátka.
A mně se na krku houpe přívěsek od nejmilejšího.
Gala říkal Dalí svojí ženě.
A já na ni vždycky kdovíproč žárlila.
Lásko špinavější rukou tamté stařeny z Montmartru!
Ačkoliv věřím na osud, vlasy mám plavé už od mala.
Taky zelené oči kocoura, co mi utekl.
Eva mele maso. Eva jí jablko.
Adame!
, linkuj! 
, jagg 
humor vzpomínka poezie povídka život sobota realita haiku žena antilistí pocit noc čas strach . x * smutek samota ... pocity nenávist hrůza aa .. srdce horror zoufalství zima erotika touha deprese les momentka přetvářka vztah vztahy temnota svoboda beznaděj příroda osud tma naděje smrt zklamání jen tak město marnost voľný verš mládí cesta láska sex emoce horor fantasy krev bolest sen vyznání podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867