29.09.05 | Johanka Galatea, @, další tvorba | 1565 x | vypínač
Jsem vlastně ještě děvčátko.
Ohnivé děvčátko.
Hubená prostitutka poezie.
A vím o převeliké nedokonalosti svých veršů, ale necítím se vinna, protože je mi sedmnáct.
Nesu si na ramenou sedmnáct zelených opiček hříchu.
Každé se na krku houpe oprátka.
A mně se na krku houpe přívěsek od nejmilejšího.
Gala říkal Dalí svojí ženě.
A já na ni vždycky kdovíproč žárlila.
Lásko špinavější rukou tamté stařeny z Montmartru!
Ačkoliv věřím na osud, vlasy mám plavé už od mala.
Taky zelené oči kocoura, co mi utekl.
Eva mele maso. Eva jí jablko.
Adame!
, linkuj! 
, jagg 
smrt svoboda přetvářka humor láska aa deprese sex srdce poezie marnost sen pocit samota vztahy .. erotika zklamání vztah beznaděj krev jen tak osud temnota emoce realita * bolest smutek strach zoufalství x . čas momentka vyznání povídka cesta příroda noc fantasy pocity horror horor podzim ... hrůza voľný verš les haiku město naděje mládí nenávist žena vzpomínka touha sobota antilistí zima život tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867