20.08.05 | DINO, @, další tvorba | 956 x | vypínač
Jdeš mi naproti,
utíkáš,
pokračuješ dál,
nevnímáš.
Jako když odpojil
symbol a tradici.
Já se opřel,
jak jsem si rychle zvyk
a marně zašmátral
spadl jsem do skicy.
Napsal jsem tečku
podruhé,
stvořilas pamět
naděje.
Jako když odpojil
symbol a tradici.
Já se opřel,
jak jsem si rychle zvyk
a marně zašmátral
spadl jsem do skicy.
Jak jsem si rychle zvyk
na to něžné záření,
ale už ptáků svit,
pro mě měl odeznít.
Slunce už nalezlo
ten parfém nejlepší.
A mě tak mrzelo,
trhání jazyků zelených.
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš smrt povídka temnota sex svoboda realita pocity sobota nenávist .. mládí antilistí město cesta srdce vyznání tma vzpomínka erotika zklamání zoufalství emoce vztahy naděje příroda samota aa žena horror ... haiku * touha poezie strach podzim marnost láska sen čas osud pocit vztah deprese přetvářka x . zima bolest fantasy beznaděj krev humor smutek les hrůza jen tak horor noc život momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867