Nokturno.net / články

Stříbrná židle je čtvrtou knihou Narnijských letopisů, vypráví o velkolepé cestě dvou dětí – Eustáce a Julie, které putují Narnií s úkolem nalézt a zachránit ztraceného prince Rilliana. Jistě, mnozí si řeknou: „pohádka…“ a nezbývá než přisvědčit. Jenže jaká pohádka! Je vyprávěna s péčí a umem, jež je poháněn uragánem obraznosti a fantazie.

V prvních čtyř, pěti kapitolách se zmíněné děti dostanou ze svého světa, kde jsou sužovány světskými starostmi a spolužáky ocitnou v Narnii, aby hned ze začátku pokazily, co se jen dá. Ale nic není ztraceno. Král celé narnie, obrovský lev Aslan dětem pomůže, dá jim úkol, ale též rady, kterak se jej zhostit, poskytne jim průvodce – sovu Blyštilku nebo neustále sýčkujícího kývouna Šklíblatíka a svými radami, jakkoli jich děti nedbají, je provází po celou jejich cestu.

Kniha překypuje zvláštní Narnijsou krajinou – zasněženými horami obrů, bažinami kývounů nebo temných slojí lidu z doleního světa a zdejšími zvláštními tvory – skřítky, kentaury a mluvícími zvířaty. Je to překrásné čtení, které má co říci dětem i dospělým, věřícím i nevěřícím (neboť C. S. Lewis jako pozdně uvěřivši evangelík psal nepochybně své knihy s křesťanskou myšlenkou na srdci, zde však nemoralizuje a křesťanským myšlenkám a poslestvím se explicitně nepoddáva).