Nokturno.net / články

Při útoku velkofilmů , valících se ze všech světových stran, jsem s přáteli unikla do filmového klubu na dánský film Starý, nový, půjčený, modrý – z dílny Natashy Arthyové (dříve projekty spíše pro děti) – který získal certifikát manifestu Dogma 95 „Slib čistoty“ – přesná pravidla natáčení pouze reálného, ruční kamerou (obraz působil autenticky a vtáhl mě do děje), se synchronním zvukem – s čímž se autorka velmi vtipně vypořádala.
„Intimní tragikomický příběh tří lidí vypráví především o schopnosti uposlechnout hlas své duše a o síle následovat ho i ve chvílích největších pochyb a váhání... Hlavní potíží všech tří hrdinů je totiž nedostatek odvahy vyslovit se a konat v souladu se svým svědomím.“ (StudentLife)
Stručně k ději: podívejte se sami...
Film mě v ničem výrazně nepřekvapil, nešokoval, nevychovával, neměl žádné vážné poslání, nevyskytoval se v něm národní hrdina, neupozorňoval na politické problémy, nikdo nezemřel, žádný otevřený boj – nuda? Stačil totiž jen zajímavý – nezajímavý život budoucích novomanželů, do kterého vstoupil Thomsen – HIV pozitivní - a sním několik nevyřešených osobních vztahů (např. s psychicky nemocnou Mette). Jen převyprávěný příběh. Přesto hodinu a půl o zábavu není nouze. Ze života postav se dozvíte jen to, co je podstatné pro děj. Není zde záporné postavy, neexistuje černobílý pohled. Neznáte psych. stav sestry hl. postavy Katrine, jen z něj můžete mít nějaké pocity. Tušíte „jak Thomsen k AIDS přišel“, ale okolí ho nesoudí, a film to nedovolí ani vám. Žádný soud či odsouzení - jen naprostá čistota, upřímnost. - Což se realitě dosti vymyká – až jsem měla pocit, že nikdo za své jednání nebere následky. Paráda!? Vždyť se nejedná o odsouzeníhodné činy, tak proč by měl kdosi hrát „filmového blba“ a řešit je. Najdete zde spoustu originálních scén – (jako je telefonní rozhovor Katrine s Thomsenem během svatebního obřadu, svérázné pojetí předsvatební „pověry“ – starý, nový, půjčený, modrý...), i spoustu známých – zfetovaní rozesmátí lidé v autě, perverzní rozhovory kamarádek Katrine, chudá a ujetá zábava kamarádů Jonase v předsvatební noci, až příliš ohrané nacvičování rozhovoru před zrcadlem – tohle je však životní, lidské a autorka neměla nejspíš potřebu zásadně vymýšlet „originální situace“ kultovního filmu, jehož dialogy umí převyprávět každý.
Během filmu jsem se smála, bavila a jeho hořkost jsem si uvědomila až posléze. Vřele doporučuji všem, kteří si chtějí odpočinout, vnímajíce umění.

Hudba – Kaare Bjerko – zajímavý standard.
orig. název – Se til venstre, der eren Svensker (nedívej se doleva, narazíš tam na Švéda)
Dánsko, Gb 2003
Scénář – Kim Fupr Aakeson – to jsou jména, že by se jeden po....
Hrají: Siddse Babett Knudsen (Katrine), Björn Kjellman (Thomsen), Lotte Anderson (Mette), Soren Byder (Jonas), Kaare Bjerko
Oceněno – 2003 MF Karlovy Vary