Ostříhaj mi vlasy, přivážou ke kúlu.
Múj drahý rytíři, už s tebou nebudu.
To ty jsi mne zradil, udal jak obludu.
Múj drahý rytíři, pro tebe nebudu.
Mé tělo plameny hladově pohltí.
Na vrchol rozkoše v tom jejich objetí.
Ukojí tvou žárlivost- milenku století
a ukojí i mne- démoni prokleti.
Bolest mě uchvátí a tebe oblaží,
jako kdysi mě objetí tvých teplých paží.
Poslouchals pečlivě jízlivá slova tvých kněží,
o očištění duše, co ti anděl střeží.
Pak tehdy radši nežli tvou, milenkou plamenú,
ať rozpustí mé srdce na pět vzácných kamenú.
Ať dým ukryje tuhle mou proměnu...
Když procitne má moc, na tebe si spomenu...
› Online 13
› Zeď
čtenář Antilistí (28.11.23, 19:14) Já jsem tady furt...
Lakmé (19.11.23, 17:13) Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr (11.11.23, 01:51) Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir (dnes, 13:33) Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?