Nokturno.net / tvorba / diskuze

,,Kdepak jsi? Vrať se mi."
Volalo do tmy děvčátko.
,,Já nechtěla. Odpusť mi."
Volalo na své koťátko.

Černé kotě ztratilo se,
odešlo pryč někam do tmy.
Teď ji tlačí její tíseň,
přestalo snít šťastné sny.

Teď pláče na schodech svého domova.
Vzlyká,neví si už rady.
Nepomáhají ji útěchy ani slova,
co řekli ji teď a tady.

Slzy ji tečou po tváři,
po tváři dívky mladé.
Pro ni už slunce nezáří,
zármutek jí teď vládne.

Nevidí štěstí ostatních,
myslí jen na to kotě.
Neslyší tiché škrábání
vedle ní v cizí botě.

V kožené botě s černými pásky,
co stojí na schodech,
nevidí ho přes své vlásky,
je právě ve svých snech.

Černá hlavička z boty vyleze.
Zamňouká,zavrní na malou holčičku,
už ani nebrečí a jenom směje se,
na milovanou kočičku.