Nokturno.net / tvorba / diskuze

Kreslím tvoje velké oči
hnědé jako čokoláda,
utápím se v nich a plavu,
ztratila jsem pro tebe hlavu.
Tvoje ústa kreslím rudé,
jak to s námi teda bude?
Hnědé vlnky padají ti do čela,
tužkou kroužím tak hbitě jako včela.
Pak další je tvůj nahý krk,
budu tvá, když uděláš mrk.
Ramena vykreslím ti široká,
na tebe nepotřebuji proroka.
Kloužu tužkou po papíře,
trpím při tom jako zvíře,
že tvůj jemný hrudník jen smutně maluji,
čekala bych na tě i v dračí sluji.
Od pasu dolů tě neznám, škoda.
A tak má láska pluje jak voda.