Nokturno.net / tvorba / diskuze

Za mříží vlastního vědomí, NEKRMTE DRAVCE! Zuby mají zkažené, to jak brousí si je o ocelové krajky klece, a skřípou jimi v nesouhlasu. Na slámě sexuálních prožitků ztrácí glanc city z budoucnosti, zbude po nich, v minulosti, jen pozlátko na niti, tretka pro děti. A bubáci… pod postelí zakutálený klaunův nos, noc co noc nasazován do masky lži. Broužený diamant kazu. A posmrkané rukávy čarodějů, to jak magie dochází a kouzla jsou stále vzácnější. Zabaleni do jinotajů vlastních zítřků, čekajíc prvoplánové početí přehlceného mozku. Durmanová kompozice s útržky Rachmaninova v Dmoll. Narcistní koncert egocentriků v rudých kápích. Točité schody do předpeklí.