Diskuse k dílku: Černá růže. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Rozepjal křídla . Několikrát s nimi zamával . Vznesl se do víšky .
Náporem vzduchu rozvířil čerstvě napadanou vrstvu sněhu . Neviděla nic . Musela
zavřít oči , aby se jí sněhové vločky do nich nedostaly . Když se vše uklidnilo
a mohla je otevřít nikde ho už neviděla . Rozhlížela se po obloze . Až na pár
bílých obláčků a zářícího rudého slunce na západě neviděla nic , ani jediný
odlesk na jeho rudých šupinách . Zklamání z jeho odletu ji překvapilo.
Nemyslela si , že ji to bude tak bolet , když se jejich cesty rozejdou .
Povzdechla si a potlačila slzy . Musela najít způsob přežití a cestu
k civilizaci . Znovu se rozhlédla , ale tentokrát po okolní krajině . Bílá
planina se táhla kam až oko dohlédlo . Tuto jednotvárnost porušovali jen malé
skupinky keřů . Vydala se k té nejbližší netušíc nebezpečí , které se tam
skrývá .
V této skupince keřů měl ukryté doupě vlk . Šílená inteligence se
všemi instinkty jeho rodu z něho dělala nebezpečného zabijáka . Pozoroval
ji rudýma krví podlitýma očima . Zakručelo mu v břiše . Měl hlad . Už
dlouho neměl v tlamě šťavnatý kousek masa a jedno se právě k němu
přibližovalo . Už se viděl jak zaboří své tesáky do toho bílého krku . Rudá
krev jak mu teče do chřtánu . Teplé maso mu plní vyhladovělý žaludek . Této své
vlastní fantasii nemohl odolat . Počkal až přijde ještě o kousek blíž a
vyrazil z úkrytu .
Vysoko na obloze nedaleko od nich se na červených šupinách zatřpytilo
slunce . V poklidu si nad mraky letěl ohnivý drak .Zarazil se . Co to bylo
? zeptal se sám sebe . Náhlý pocit nebezpečí ho překvapil . Zastavil se na místě
a křídly mával jen proto , aby se držel ve stejné výškové pozici . Nasál vzduch
do nozder , ale nic , co by ho mohlo ohrozit , neucítil . Zatřepal hlavou , aby
zahnal takovéto myšlenky a letěl dál .
Znovu . Tentokrát naléhavěji . Smysly mu zvonily na poplach . U srdce
ho divně píchalo . Snažil se ty pocity zahnat , ale čím víc se je snažil
ignorovat , tím byly důraznější . Věděl , že jemu nehrozí bezprostřední
nebezpečí . Ve vzduchu nic necítil . Žádný pach tvora , jenž by mu mohl ublížit
. Svýma bystrýma očima prohlížel okolí a také nic nenašel . Co se to děje ?
Nevěděl . Nic nedávalo smysl . A pak , když už si myslel , že je to pryč ,
to udeřilo znovu . Tak velká síla ho zasáhla , až sebou ve vzduchu zakolísal .
Křídla přestala mávat . Řítil se nezadžitelně k zemi . Vzpamatoval se
právě včas . Máchl křídly a obrovskou silou obsaženou v jeho svalech se
vyhnut srazu se zemí .
Vyletěl znovu nad mraky . Zamrkal . V tu chvíli si to uvědomil .
V západu slunce , které rudě obarvilo sních i oblohu . V té
krvavé záři si uvědomil , že nebezpečí nehrozí jemu , ale jí .
Toto zjištění bylo šokující . Nepomyslel si , že mu na ní tolik záleží .
Ihned se otočil a vracel se zpátky . Mohutná křídla zabírala co mohla , aby
zabránit tomu , co tušil . Hnal se vpřed jeko o život . Ale ne jen jako ,
ale o doopravdický život , který byl ohrožen .
Nestihl to . Ve vzduchu vysel pach krve…
Rudá kapka spadla do sněhu . Vytvořila na pannenské bělosti krvavou
hvězdici . Další a další kapaly a přidávaly se k té první . Hvězda se
rozšiřovala . Ledové krystalky se barvily na temně rudou . Závan větru zvedl do
vzduchu krvavý opar a roznášel ho dál do kraje .
Už nemohla dál . Vlk ji stále pronásledoval . Vidina slabé zraněné kořisti
ho přitahovala . Věděla , že si s ní pohrává . Nechtěl ji na místě sežrat ,
ale uštvat , aby potom mohl s plným žaludkem a uspokojením z lovu
usnout . Posměšné zavytí , jako by potvrzovalo její myšlenky .
V rudé krvavé záři zapadajícího slunce se stalo nevyhnutelé . Lovec
dostihl svou kořist . Už nemohl dále snášet svíravý pocit v žaludku .
Mladá dívka podlehla jeho touze po krvi .
Viděl její zaváhání a také viděl vlka , který ji pronásledoval . Přidal na
rychlosti . Ještě je naděje , ještě to můžu stihnout . Mohl se uklidňovat jak
chtěl , ale uvnitř cítil , že nemá šanci být tam včas a zachránit ji . Se
smutkem v očích sledoval , jak vlk zahájil poslední úder . Teď už nemohl
nic udělat , jen pomstít její smrt . Zakřičel bolestí , když uviděl jak se
zabijákovy tesáky noří do jejího trupu . Vlk odskočil . Lekl se . Začenichal a
ucítil dračí pach . Stáhl ocas mezi nohy a utíkal do bezpečí . Bylo to marné .
Rozzuřenému draku unikl málokdo . Drak vyplivl na zkoušku malou kouli ohně .
Dopadla těsně před lovce , jenž se nyní stal sám kořistí . Uskočil . Další
ohnivé plameny dopadaly těsně vedle vlka . Málokterá ho zasáhla a když ano ,
tak jen zavadila o hustou šedivou kožešinu . Měl na sobě už hodně
ohořelých míst . Drak se mu snažil vynahradit všechno utrpení , které potkalo
mladou dívku .
Poslední paprsky slunce prozářily mezi nebem a zemí . Slunce zapadlo .
Líně , jakoby chtělo vidět konec této scény .
Neměla dlohé trvání .
Drak vyletěl nad maky . Vrhl se střemhlav k zemy . Vytasil drápy .
Zarovnal výšku a chytil vlka do napřažených pařátů . Ten zoufale zavil . Jeho
počínání bylo však maré . Držel pevně . Vracely se k mrtvé dívce . Pustil
ho . Pád z tak velké víšky a v tak zuboženém stavu nemohl přežít .
Z obávaného lovce se stala potrava pro ostatní .
Doletěl k ní . Přistál . Schoulil se kolem jejího studeného těla .
Křídly přikryl ji i sebe . Takto tam ležel do rána . V paprscích
jitřního slunce vyhloubil hrob . Vzal ji jemně do pařátů a položil do něho .
Nahoru navršil větve a sních . Nad touto nedokonalo provizorní mohylou udělal
něco , co draci dělají jen vzácně . Uronil slzu . Temně rudá ohnivá slza
dopadla na vrcholek hrobu . Zatřpytila se jako krvavá perla a vsákla se do
sněhu .
Drak odletěl .
Vlk byl sežrán mrchožravci .
Na místě hrobu…
…o mnoho dní později…
…vyrostla květina .
Černá růže…
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866