Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jsem kapičkou vody a ty jsi má poušť,
jsem nabitý revolver a ty jsi má spoušť.
Jsem bezednou propastí, ty jsi však most,
jsem hrstka naděje a ty jsi rozbouřená zlost,
jsem slepec, ty jsi však mou holí,
jsem nepřemožitelná, ty jsi však ten, co mě skolí.
Jsem rosa co se třpytí na květu,
ty jsi vše ozařující slunce,
jsem slovo, které nekončí ani nezačíná větu,
ty jsi krutá nenávist co žije v lásce.

My jsme dva opaky, co učí se spolu žít,
my jsme pár, co si neumí nic odpustit.
Však jdeme společnou cestou ke světlu,
já jsem světlo, ale miluji tmu,
ty jsi svíce, co hořet neumí,
my jsme stín, co nikdo nevidí.
Jsem bouří, která žádné blesky nevlastní,
ty jsi léto, které má připravený pouze sníh.
Jsem květina, co bez tebe uvadá,
jsi podzimní listí, co beze mne nespadá.
Jsem čerstvý vítr, který nemá bez tebe moc,
jsi moje hvězda a já jsem tvá noc.
TY jsi JÁ, které mě vidí krásnou,
JÁ jsem TY a jdu jen se svou láskou.
JÁ a TY jsme přece dávno MY,
to my jsme ti, kdo přepsali dějiny...