Nokturno.net / tvorba / diskuze

Po schodech dolů a dolů a dolů (nejen po shodech)
dveře (pořád vržou)
ulice (zvratky na chodníku)
náměstí (hnusný)
a lidi a lidi a lidi (ještě hnusnější)
nádraží (pach moči)
koleje (dva nekonečný pruhy železa a příčky)
skáču z jedný na druhou (a na třetí a na čtvrtou)
v ruce flašku vína (nejlevnějšího)
utíkám
pryč a pryč a pryč (z tohoto města, od těchto lidí, z tohoto světa)
přemýšlím (o všem)
co je vlastně důležitý (?)
možná láska (blbost)
neexistuje
jenom nesmyslný poblouznění (hormony)
nádherný, sladký opojení (jenže člověk vystřízliví)
a potom přijde kocovina
nemůžu milovat (nemám city)
teď už cítím jenom zklamaní
nad sebou (a hlavně nad váma)
zklamali jste mě všichni (všichni do jednoho)
radši půjdu
dál a dál a dál (podél kolejí)
vína ubejvá (stejně tak i sil)
už nemůžu (padám na kolena)
má tohle ještě smysl?
proč se trápit?
proč se snažit?
stejně se nic nezmění
ležím na kolejích
chci usnout (už se neprobudit)
nejde spát (studený kov pod krkem příliš tlačí)
otvírám oči
šedivý nebe (bude pršet)
a stromy a stromy a stromy
vztahujou ke mně svý dřevěný ruce
toužím po jejich objetí
zvedám svoje tělo (otlačený)
běžím
blíž a blíž a blíž
dotýkám se stromů
a ony mě hladí (po vlasech)
mazlíme se spolu (je nám krásně)
pláču (štěstím)
láska (existuje)
láska (ne však mezi lidmi)
po kolejích jede má smrt (téměř)
dítě v okně (mává)
taky mávám (i stromy mávají)
víno (dochází)
prší (odcházím)
koleje (dva nekonečný pruhy železa a příčky)
nádraží (pach moči přebyla vůně deště)
a lidi a lidi a lidi (nevšímám si jich)
náměstí (obejdu)
ulice (uklizenej chodník)
dveře (zítra to namažu)
po schodech nahoru a nahoru a nahoru (nejen po shodech)
nebe na zemi (štěstí a láska)
pro každýho
kdo si lehne na koleje (a uvidí stromy).