Nokturno.net / tvorba / diskuze

Of Oan the Ill-fated

V  dějinách země se nachází nejedna genocida.Jsou to genocidy rasové, politické,eko­nomické či náboženské.Málo z  nich má však tak nevěrohodný průběh,jako tato,zaznamenaný podivným,nelidským a krutým „vědcem“ ze třetího století,Aryobannem z  Kyrymy.Násle­dující řádky byly převedeny do současné formy řeči pro větší čtivost.

„V  tom druhém Oanu,jehož od země oddělěná polovina podlehla jakési nakažlivé horečce,jež přivedla všechny tamější obyvatele k  šílenství,jež přinutila lid z “příčetného" Oanu,inspirované činem Alexandra,vystavět před „šílený“ Oan obří zeď (vystavená na jedné části na samém dnu obří propasti mezi oběma městy) sahající až k  mořskému dnu,tlustou několik set metrů-a tak zastavit příjem jakýchkoliv zásob z  pevniny,ať už jakékoliv a tak všechno o  šílenství navždy vyhubit.Největším důkazem „oprávěnosti“ tohoto kroku bylo to,že po celých dvacet let,co se zeď stavěla,nepřiplul nikdo z  Oanu s  protestem-což mohl udělat jen skutečný šílenec.Myslitelé si přitom začali věřit,že ti lidé už všichni dávno vymřeli,ale stavba byla přece jen preventivně dokončena.Sám Arcidiakon Oanu uzavřel klíčem obří dveře,jež jediné mohli lid uvnitř vypustit.Nutno ale podotknout,že zeď vystavěli lidé a tak, narozdíl od Brány Alexandrovy mohl vejít i  vyjít kdokoliv,nehledě nato,kde se nacházel,když kolem něj stavba vyrůstala.
Brána zůstala uzavřena po deset dalších let,než se někdo odvážil se k  ní vypravit na výzvědy.Mladý generál,vyslaný Arcidiakonem nahlédnout do města ponejprve vystoupil po schodech,jež vedly k  horní ploše (samozřejmě že jen z  venkovní strany),aby se přesvědčil o  tom,že je město mrtvé (něco,o  něčem ani v  nejmenším nepochyboval nikdo přícetný v  celém přípevninském Oanu),počemž měl teprve vyndat klíč a s  pomocí dvouset vojáků,jež se s  ním pro ten účel plavily,otevřít bránu.Když však vystoupil na samý vrchol,strnule stál a díval se tím směrem,jež viděl jenom on.Poté se s  křikem jal seběhnout ze schodů a okamžitě poručil,aby všechny lodě otočily a vrátily se do Oanu.Když se jej poté Arcidiakon vyptával na důvod takového neuposlechnutí rozkazu,ohlédl se po sále plném přítomných generálů a aristokratů a požádal,aby jej mohl zdělit jen Arcidiakonovi.Ten to odmítl a znovu nařídil generálovi,aby svůj důvod zdělil nahlas všem přítomným.Ten se však pořád k  ničemu neměl,až když mu bylo pohroženo popravou řekl,s  vážnou tváří,že nad městem,kam deset let nepřibyla jediná loď a kde všechny ryby musely být dávno vyhubeny v  posledních zoufalých pokusech na zachování,které nemělo žádné lány ani pole,tam stoupal z  komínů černý dým.Arcidiakon se podíval pohledem nejvyššího překvapení-poté generála poslal k  jeho oddílu a nakázal vyčkat dalších dvacet let.Přesto dojem,který tato novina zanechala,skrz své plné zveřejnění,na obyvatelstvu byl takový,že další inspekční loď vyplula až za padesát let.A  znovu onen dým-čekalo se dalších sto let.A  pořád nic.Až se jednoho mokrého rána shromáždily mudrci v  druhém nejvyšším chrámu v  Oanu (ten Nejvyšší se nalézal za zdí) a předložili rezolutní návrh k  nohám tehdejšího Arcidiakona.Leordes II. měl v  svém vlastnictví jakousi strašlivou zbraň,jíž zničil již přes padesát zemí-jistě by se nechal uplatit,aby ji použil proti Oanu za Zdí.
Šílenec seděl sám v  svém trůnním sále,když přišel posel z  Oanu.Když přednesl poselství,Leordes Šílený nijak nezareagoval,jen cosi neslyšně zamumlal.Jeho služebníci mu poté přinesli tác a na něm cosi zlatého. Leordes cosi s  tou věcí učinil a pak pronesl jasně,ale jaksi přiopile „Druhý Oan.“.Leordes téměř nezřetelně cosi prohodil směrem k  vyslanci ve smyslu astronomické částky.To ho přivedlo do rozpaků.Obdobné množství peněz sice vzal s  sebou,očekávajíc takovou cenu,ale Leordovi vojáci mu je před vstupem všechny ukradli.Vyjádřil se,velice opatrně v  tom smyslu,že královi vojáci peníze již převzali,on jej ale pohybem krátkého a otylého prstu zastavil,řka:„K  to­mu.“.Vyslanec byl více než konsternován-přivezl nenasytnému panovníkovi téměř celé bohatství Oanu a on ještě nemá dost! Co víc,chce ho ještě jednou!Přesto však přislíbil,že mu požadovaný obnos v  brzké době předají.Leordes se pouze znechuceně otočil a dovolil vyslanci odejít.Ten se jej ale před odchodem odvážil zeptat,kdy bude druhý Oan zničen.Monarcha mu stručně zdělil,že už je.S  hlavou plnou nevyjasněných otázek vyslanec prvého Oanu odešel z  prokletého paláce,zachycujíc ještě poslední,nezvykle soustředěný pohled Leordův,směřující přímo na něj a počal se plavit k  své domovině.Nikdy tam však nedoplul-neb jej ještě na cestě zastihli poslové z  Oanu,jež mu vyřídili,že druhý Oan je skutečně zničen,ba co víc, že z  něj zbyly jen ohořelé trosky,takže je možno jej vybzdovat kompletně odpočátku.Vys­lanec,více než udiven,vymumlal požadavek šíleného krále a rozloučíc se se svou posádkou ,skočil do vody. Plaval s  nelidským nasazením co nejdál od lodí svých i  těch zbylích.
Znelíbil se Leordovi,poznal to.Slýchal strašné historky o  těch,jež mu byli nesympatičtí byť jen v  nejmenší drobnosti a jež za to museli platit tisíckrát.
Plaval a plaval,odhodlán nemít krev těch nevinných námořníků,jež s  ním podnikly tu dlouhou cestu.Chtěl,aby Leordes ušetřil aspoň je.I  kdyby ho k  tomu měl donutit.
V  tu chvíli v  svém trůnním sále spal šílený Monarcha z  Leordu,nesoucí stejné jméno.Když se probudil,ušklíbl se nad takovou starostlivostí a nechal si přinést podnos.

Zář,která ten den pokryla nebe,smetla dvě Oanské vládní lodě a přilákala pozornost nejednoho učence,jež se ji snažil „rozumově“ vyslětlit.Dodnes bez výsledku."

(Aryobannes z  Kyrymy-Hovory o  Sférách)

I  dodnes.