Nokturno.net / tvorba / diskuze

Nepojmenováno # 3

Stál před dveřmi dobrou hodinu.Hodinu vystával a bál se.Nevěděl čeho,byl přece zatvrzelý ateista.
Nevěřil v  Boha a nechápal,jak někdo mohl věřit.Pak najedou v  sobě našel sílu a dveře přece jenom otevřel.Když vešel dovnitř,dveře se za ním zavřeli a nemohl je najít,jakoby nikdy nebyly.A  byla tma a ticho.To přerušil pouze pískání.Pískání čehosi v  dálce.Vydal se za tím a po chvíli došel na místo
,kde tušil,že je přesně předtím,co tak píská.Stál tam ve tmě a naslouchal pískotu.Pak jej napadlo zapálit sirku.Když to udělal,zahlédl něco,co nemělo tvář,alespoň teď už ne.Díval se na něco,co by nedokázal popsat ani za plného světla a tiše děkoval Bohu,že jej neměl.Pak se rozběhl a nějákým zázrakem našel dveře ven.Od té doby byl v  neděli v  kostele vždy jako první.