Nokturno.net / tvorba / diskuze

Stříbrná vlákna sespřádaná do tvaru tepajícího orgánu,
se jemně pnou tělním prostorem.
Zabírají sice jen pár centimetrů z  celého těla,
ale zdají se být tím nejkřehčím a nejdůležitějším.
Každý jejich pohyb, který roznáší tisíceré tlukoucí údery,
je ladný a elegantní.
Rubínový obsah se pomalu rozlévá po vláknech.
Obaluje je, mazlí se s  nimi, zahřívá je svou nekonečnou láskou.
Průzračné kapky nevinné panenské krve vlaží žízeň
kolem stojících stěn statného orgánu.
Sladké moře převaluje své vlny časoprostorem.
Buch, buch v  pravidelném rytmu vlákna s  rubíny
tančí v  životadárnm tanci.
Zvuk se rozléhá a s  ozvěnou se vrací zpět,
jako hromové hřmění v  tichosti lidského života.
Stříbrné nitky se rozprskly po celém těle,
roznášejíc krásné teplo nebo krutou zimu.
Čím blíže se nacházejí ke kůži konce světa,
dostávají modravý nádech.
A  pak můžeš spatřit tu krásu v  tvém těle.
Plnou života a síly, jež srdce dává do tvého těla.