Nokturno.net / tvorba / diskuze

Smutná slečna sedí na louce,
měsíc je v úplňku, kouř stoupá z cigarety.
Přemýšlí o lásce, o smrti, o zradě
a do ticha noci říká věty.

Svěřuje měsíci svůj příběh,
o svém příteli co zlomil její srdce,
o tom co slíbil a jak ji zradil,
Když příběh dopoví vydá se k řece.

U řeky strom stojí, co silné má větve,
z jedné z nich provaz už visí…
Dá hlavu do smyčky. Je tohle konec?
Ale ne! Najednou hlas z měsíce slyší.

Počkej! Vážně to chceš udělat?
Skončit svůj život kvůli tomu hovadu?
Mám lepší návrh!
Zab radši jeho, za jeho zradu!

Kolik už příběhů ten měsíc slyšel?
A kolik lidí zabít se viděl?
Ví měsíc líp než my, co je to láska?
A jak vlastně dopadne tahleta kráska?