Nokturno.net / tvorba / diskuze

,, Jak se máš?“
,, Nic moc, trochu nestíhám. Ráno vstanu, jdu do školy, cestou přemýšlím co si asi lidi myslí o mně a o mojí šále a o tom kdy zas potkám Pavla, protože mi dost chybí, v tramvaji hodnotím svůj životní styl, pak se učím, pracuju, uklízím, no… žiju.
,, Kolik ti je?“
,, 19.“
,, Vzpomínáš ráda na dětství?“
,, Jasně! Bylo šílené! Mohla sis křičet, zpívat, tančit na ulici a mohlo ti být úplně jedno, co si lidi myslí. Dělalas blbosti, prostě jenom tak. Jo jo. Teď už budem jenom studovat, pracovat, mít rodinu, stárnout…“
,, Co sis nejvíc přála, když jsi byla malá?“
,, Těšila jsem se, až mi bude tak 17, 18. Až budu svobodná! Jezdit s přáteli na výlety pryč od rodičů, až budu chodit s klukama…“

pro ty, co již pochopili: Číst dál je ztráta času.

,, Co je?“
,, Jsi mrtvý člověk čekající na zítřek a oplakávající včerejšek. Celý den se věnuješ povinnostem a zbytek času strávíš přemýšlením nad tím, co nemůžeš dostat nebo co jsi ztratila, a přípravou na to co bude. Co si řekneš za 20 let? Budeš naříkat nad ztraceným mládím. Ó, jaké bylo krásné! Hovno bylo. Učila ses, občas ses opila s přáteli a PŘEMÝŠLELA. Jak chvályhodné!
Život je teď a tvé jediné povinnosti jsou žít a být mladá. Co si budou myslet lidi? Nic, dumají nad tím, jestli jim sluší šála.“
,, Co mám dělat?“
,, Zbav se strachu a rozhlídni se… Co všechno můžeš, co všechno je tvoje. Tady a teď. Ber, co přijde. Nic jiného neexistuje, jenom TY a DNEŠEK.“