Nokturno.net / tvorba / diskuze

Čarovala černá Paní v úplňkové noci,
všechna kouzla v onen čas měla ve své moci.
Bídu světa zahalila v stopy bouří strašlivých,
by z lesů poslala všem tóny houslí mámivých.
A zalesklo se cos kde v dáli září jasnou plamennou,
to roucho její jen pro tebe sklouzlo z jejích ramenou.
A odhalila tobě sebe, svoji lásku ukrytou,
kterou máš teď ve svém srdci jejím srdcem vyrytou.

Ta mocná síla skály tvrdé na kousíčky trhá
a čas na ně svůj stín z dálky potemněle vrhá.
Rozevřel jsi svoje křídla, přimkla se ti k hrudi,
zazněl hrom, jenž všechny tvory ze snů věčných budí.
Ukázal jsi svoji tvář a díval se jí do očí,
tu nová silueta dějin v rytmu tanců našich se roztočí.

Tys jejím snem, tys jejím chotěm, tys její touhou nejtajnější,
tys duší, tělem, myslí a činem pro ni navždy ten nejkrásnější.