Nokturno.net / články

Přišli jsme do Parníku a shledali jsme, že všechna výhodná místa už jsou obsazena. Nezbývalo než přisednout k nějakému z poloviny obsazenému stolu, nalevo od pódia se jeden takový nabízel. Seděli u něj tři pánové, všichni v černém, jeden z nich vypadal přesně jako inspektor Kojak. Zvláštní týpci, ale líná huba - holý neštěstí, řekla jsem si, a rozhodla jsem se optat, zda jsou u nich dvě volné židle. S širokým úsměvem mi "Kojak" odpověděl, že jasně, že oni stejně budou hrát, tak tam bude za chvíli volno úplně. Byli to tři členové pražského seskupení WORK, SHOP & MORE = první kapely, která byla ten večer na programu. Za chvíli jsem měla možnost pozorovat je v akci a musím říct, že byli vskutku výborní. Jejich vystoupení bylo spojeno s prezentací CD, které právě vydali. Úplná paráda. Je to záznam pražského koncertu (vyčištěné od nepatřičných šumů samozřejmě), kde pánové podali stejně kvalitní výkon, jaký jsem mohla slyšet na živo i já v pátek. Hudební pochutnání.
Je však třeba říci, že já jsem na tento koncert šla hlavně kvůli druhé kapele - ostravským THE GIZD Q. Doufala jsem, že se mi podaří si sednout opět tak šikovně, abych měla výhled na Vlastíka Šmídu (můj oblíbenec :-) ) - je radost sledovat, jak mu prsty lehce běhají po klaviatuře... Ale nutno podotknout, že i ostatní členové Gizdů mají co předvést! A ani tentokrát nezklamali a posílili tak své pozice v mém osobním žebříčku oblíbených hudebních partiček.
Na žádost ostatních zúčastněných mám prý ještě napsat, že Vlastík Šmída to bere moc vážně. Takto zapůsobil zejména ve chvíli, kdy šel vynadat bubeníkovi. (Ten se v jedné písni dostal do protirytmu a rozhodil tak celou kapelu. Ale ustáli to.) Je to už takový úděl kapelníka, že musí dohlížet na ostatní, je to svým způsobem žádoucí. V zápětí se Vlastíkovi dokonce podařilo křečovitě se usmát na nadšeného fanouška, který jej zrovna fotil. Tu fotku bych chtěla ... :-)