Nokturno.net / články

Svými kamarády jsem byl pozván na koncert 4TETu do Nového Města na Moravě. Měl jsem možnost slyšet první album tohoto vokálního kvartetu, takže nebylo o čem přemýšlet, protože tohle jsem chtěl vidět. Koncert byl zároveň premiérou kulturního domu po modernizaci, která se zatím týkala vnějšího vzhledu. Ta jej z reálně socialistického šedého monolitu proměnila ve vzdušnou, lesklou a zářící budovu. Příští rok má přijít na řadu i interiér.

Celou show odstartovala s mírným zpožděním videoprojekce. Byl to sestřih hudební kariéry Jiřího Korna, jedné z vůdčích osobností kvartetu. 4TET, čteno česky „čtyřtet“, dále tvoří Jiří Škorpík (tuším že on je ten, kdo je skutečným leaderem souboru), David Uličník a Dušan Kollár. Pozastavím se nad názvem souboru, protože jsem donedávna tento považoval za alfanumerickou slovní hříčku a tak nějak automaticky předpokládal, že se čte Four Tet, tedy „fortet“ ale okolí i sami hudebníci mě přesvědčili o tom, že tento předpoklad byl špatný. I když to jako slovní hříčka anglicky funguje. Česky moc ne. Ale budiž pánům země lehká. Odpouštím jim a vraťme se nyní na začátek týdne, kdy se koncert konal.

Celým koncertem provázel Jiří Korn osobně. Mezi námi, je to sekáč s obrovským charisma, který naprosto přirozeným způsobem komunikuje s publikem. Kvartet představil drtivou většinu svého repertoáru. Aby ne, když koncert trval víc než dvě hodiny! Zazněly písně české, anglické, tu a tam doprovázené jedním či dvěma nástroji. Výčet jejich asi nemá smysl, přesto uvedu alespoň některé: Yvetta, Tears in Heaven, Stranger on the Shore a další. Koncert se do druhé půle přesunul po krátké (velmi vtipné) scénce, v níž skupina zdramatizovala příklad vlastní hudební zkoušky z níž plynule přešla v song z muzikálu Jesus Christ Superstar. Během celého vystoupení byla ještě několikrát použita videoprojekce, aby mohli protagonisté na chvíli vydechnout. Gradace nastala v samém závěru, kdy si Jirka Korn jakoby povzdechnul při vzpomínce na někdejší vystoupení na Kubě, kdy mu publikum tleskalo ve stoje. Několik odvážných jedinců tuto hozenou rukavici zdvihlo a ve stoje zatleskali, ale jinak se pořád sedělo. Jiří si znovu povzdechnul a pak přišel největší fór večera. Hymna. Česká. Státní. No a u ní se co? Přeci stojí! Lidé odhodili stud a zábrany a pak už to šlo samo. Jirka Škorpík všechny přítomné naučil během další, tentokrát pantomimické scénce luskat v daném rytmu, načež se objevili i jeho kolegové oblečení jakožto Adams Family. Jiřímu Kornovi to jakožto Morticii Adams slušelo ze všech nejvíc.

V závěru byl přislíben přídavek, ale pouze vyaplaudovaný. Poctivě vyaplaudovaný! Křík, pískot a tleskání ve stoje trvalo snad pět minut. A když už se zdálo, že nemáme šanci, objevil se 4TET znovu na scéně. A zde mé vzpomínky končí. Pokud jsem spletl pořadí písní, názvy nebo snad cokoliv jiného, stalo se. Stát se můžou i horší věci. Chtěl jsem se vlastně jenom podělit o skvělý hudební zážitek. Pokud máte rádi melodiku a sílu lidského hlasu, jděte na 4TET. Je to poctivá show!