První slovenská (rozuměj tištěná) hra na hrdiny se od těch českých v mnohém liší. Jedná se o počin spíše nadšenecký, zaměřený na hráče, kteří již s podobnými hrami měli co dočinění. Nicméně hra má své nesporné kvality, jež se pokusím v tomto článku přiblížit.
„Toto je najjednoduchšie a najrýchlejšie RPG, aké som vedel zbúchať. Dúfam, že sa Vám bude páčiť“
Podobně jako pravidla se snějakými sáhodlouhými úvody nezabývají a spoléhají na obeznámenost potenciálních hráčů s principy her na hrdiny, stejně tak se pustíme do pravidel přímo s důvěrou ve čtenářovy alespoň letmé znalosti tématu. Základní mechanismus ČaroDeja je kostkový „pool“ z šestistěnných kostek. To znamená, že zkrátka házíte tolika kostkami, kolik činí vaše šance na úspěch. Prosté, gaussovské, fungující. Ověřování jsou věnovány dvě stránky, je zde poměrně slušně popsáno, jak se která míra úspěchu interpretuje, snad jen nádstavba pro řešení „nemožných a božských úloh“ je trochu těžkopádný, ale budiž.
Tvorba postavy je jednoduchá a rychlá, spočívá v přidělování bodů (neškodilo by způsob přidělování popsat trochu transparentněji), čím větší hodnocení vlasnosti nebo schopnosti je požadováno, tím více bodů je třeba investovat. Vlastnosti jsou čtyři: tělo, pohyb, mysl a osobnost. Jedná se o prakticky nejjednodušší dělení, jež alespoň trochu reflektuje reálné parametry bytostí. Přesto si myslím, že někdy ve hře bude zapotřebí i jiných vlastností a bude docházet ke konfliktům kvůli šíře aspektů, které každá z vlastností zahrnuje.
Namísto povolání jsou zde tzv. archetypy (bojový, pouliční a magický), které určují počáteční hodnoty vlastností. Předpokládám, že s rasami to bude obdobné. Již zde se objevuje drobný nedostatek v kompozici pravidel – totiž že číselné zvyšování se v textu zmiňuje před jeho vysvětlením. Obrácený sled kapitol se objeví ještě několikrát, pravidla jsou však natolik jednoduchá, že to na pochopení nemá valný vliv.
Systém se jeví jako dovednostní, všechny schopnosti se dělí na kostkové (tedy klasické), bojové (dávající bonus k útoku či k obraně) a Závislé od stupně (většinou všelijaké znalosti apod.). Vliv vlastností na schopnosti je vcelku prostý, leč účinný – každá schopnost má svou „obtížnost“ – minimální nutnou míru vlastnosti pro její naučení. Tím se usměrňuje suma schopnosti daného archetypu (ačkoli po čase si postavy jistě vlastnosti zvýší a zdostupní se jim další schopnosti). Pokud postava tuto míru překračuje, započítává se ji navíc tento rozdíl do hodnocení schopnosti. Zde není prakticky co vytknout, systém je jednoduchý a kompaktní a bude se jistě dobře hrát. Horší je to s přidělováním zkušeností, které se odvíjejí od obtížnosti překonaných obtížností různých pro hru zásadních situací. Navíc se zkušenosti dělí do skupin podle vlastností. Domnívám se, že zkušenost by měla odměňovat i roleplaying a řešení situací bez ohledu na jejich obtížnost.
Výčet schopností zabírá 15 stran, což je polovina pravidel. Součástí je jednoduchý systém magie a alchymie včetně přibližně sta (!) kouzel, z nichž vždy pět představuje jednu schopnost (např ohnivá kouzla apod.). Základní schopnosti jsou uvedeny pouze v tabulce, pravidla se jimi dopodrobna nezabývají, nicméně vyhodnocování lovu nebo stopování myslím zvládne každý zběhlejší Vypravěč.
Další kapitola se rozepisuje o boji, zde zůstává platný kostkový systém (ačkoli na iniciativu se kdoví proč háže jinak). Systém je jednoduchý a rychlý, avšak dostatečně realistický. Zranění není reprezentováno obligátními životy, nýbrž systémem lehkých, těžkých a velmi těžkých (kde jsou střední?) zranění. Milovníci dlouhých a propracovaných soubojů si zde žádné orgie neužijí, nicméně pro vyprávěcí hru a občasné souboje je systém ideální.
Jednu stránku pravidel zabírá i letmý cenník, který ozřejmuje majetkové poměry ve hře (až na podstatnou drobnost – totiž že zde není uvedeno, jakým majetkem může postava diponovat…). Poslední část pravidel ozřejmuje výrobu magických předmětů, svitků a lektvarů a to vcelku prostě a kompaktně. Závěrečný bestiář je spíše ukázkový a měl by spíše navodit povědomí o způsobu vytváření CP.
Co se týče grafického a typografického zpracování, pak autor nijak neexperimentoval, pravidla jsou kompletně psaná patkovým písmem, grafiku tvoří jen množství spíše náhodných, ale vcelku vkusných ilustrací (samozřejmě nesmí chybět polonahá bojovnice…). Zde by neškodilo přitlačit – přesto, že jsou pravidla vydána vlastním nákladem, i v oppen office se dají dělat slušné sazby. Co do typografie by snad neškodilo kupříkladu kurzívou odlišit příklady, jinak příručkoidnímu zpracování není co vytknout (dokonce i obálka se dá jakě takš překousnout – rozuměj esteticky…).
Já osobně považuji hru za sympatický projekt, autoři s na nic nehrají, pravidla prezentují lehce a zcela v souladu se zaměřením hry. Pravidla jsou snadná a hodí se na všeliké příležitosti, kdy se například do hry zapojují hráči neznalí pravidel, nebo na náhodná sezení, kdy je třeba rychle vytvořit postavy. Navíc je to další solidní sběratelský kousek do knihovny milovníků her na hrdiny. Nakonec nemohu nezmínit fakt, že na internetu se potulují volně stažitelná pravidla, která obsahují podobné „moderní“ prvky (ať už se jedná o univerzaální gaussovský systém ověřování, prostý dovednostní systém, systém zranění apod.) a bývají mnohdy detailněji rozpracována. Přesto je útlý výtisk ČaroDěje kompaktní a hratelné rpg, které jistě stojí za ozkoušení.
Pakliže projevíte o hru zájem, lze ji pořídit například ve fantasyobchodě , doplňky jako jednoduchá příručka pro Vypravěče, dobrodružství nebo deník postav lze stáhnout ze stránek hry
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867