Nokturno.net / články

Opilé banány nejsou jen rafinovaným rumovým zákuskem, je to určitý refrén Šabachovy knihy, která vás na každé stránce přesvědčí o tom, že nic není tak, jak bychom chtěli. Kostrou vyprávění jsou příhody trojice přátel – Petra (z jeho pohledu na všechno koukáme), provokatéra Břečky a hluchoněmého hromotluka Víti. Sám Šabach v závěru knihy přiznává, že jsou to všelijak upravené příhody jeho a jeho známých, nutno říci, že někdy se jedná o epzody nadmíru vydařené. Dohromady je spojuje plánovaná cesta k moři, určitý symbol útěku z bezútěšného prostředí tehdejšího komunismu. Právě tato doba je zde v náznacích a jakoby mimochodem poměrně věrohodně zachycena.

Nabízí se zde srovnání s filmem, z nějž dle mého vyhází o poznání lépe kniha. Je konzistentnější, humornější a přesvědčivějším, nadto mi mnohem více vyhovuje vyústění výletu k moři, tak jak jej pojímá Šabach…

Inu, vzato kolem a kolem, Šabach zde navazuje na starou dobrou tradici českého vypravěčství, má smysl pro humor a dílčí pointu. To však nic nemění na faktu, že v knize se žádné drama neodehraje a pokud vás neokouslí její humor, nic silného od ní nečekejte.