ikona.png, 0 kB Nokturno.net / články

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Miloslav Topinka: Krysí hnízdo

09.03.06 | Skaven | Knihy & čtení

Uzavřený prostor krysího hnízda. Kostra z aluminiového drátu, vyplněná lepenkou ztvrdlým škrobem...

Jak lépe začít psaní o poťouchlé Topinkově básdnické sbírce Krysí hnízdo z než autorovými verši. Miloslav Topinka (*1945) je autor, který vstoupil do literárního povědomí výtečnou básnickou prvotinou Utopír. Jeho druhá sbírka, Krysí Hnízdo, byla vydána v roce 1970, avšak celý náklad byl z vůle režimu zničen a tak se toto podivuhodné dílko dostává ke čtenáři až v roce 1991 v novém vydání.

Jedná se o tématicke poměrně sevřené dílko, plné kouzelného nonsensu, ale i narážek, patrně na dobové ovzduší a lidskou povahu. Ústředním motivem je krysí hnízdo, všelijak důmyslně popsáno slovem básnickým, tu a tam doplněným o podivné nákresy a poznámky. Topinkův jazyk je jedinečný, plný novotvarů – kouzelných slov („kořalka mi hoří v hlavě; v hrdle / brykule, kočky, roupy, sojky, sršně i hejblata. Teď to prasklo.“), poezie je to čtivá, melodická a pokud vám nevadí, že spíše dobře zní než cosi konkrétního vyjadřuje, určitě se po ni poohlédněte.

A na závěr vezměte za vděk letmou ukázkou:


Lokty kroumají, mezi koleny je chravo.
                                                Přílítají přástev-
níci. Křídla pod střechu. Zajdu mezi tam
rozjinud.
        Mezi zde a tam je smrt.         Až na kost.
                                                        Spíš na prsou,
kam mě oči nesou.                 Kotník kostěné vřeteno
trnaví.         Chloupky se schroulily do jamky
v podpaždí,                 dole do důlku
koudel.

                        Žebra v povětří, kosti v mojí řeči.
                                                Až po kolena.
Ohluchnu kde se mě dotýkáš.                 Čím
zachumlaně mlčím.         Zajdu mezi tam hloub.
Slova pokosena. Řeč se vymkla                 z kloubu.
                                Zbůhdarma rozmrouvám,
mluvím opouzdřené hrotky.                 Kosti srostly.
Spánky tiše         k prasknutí.                 Spíš
s kostí v klíně.         Strop se sesouvá.
Smrt seče slova, za rty         je zima. Tmouřím
prsty.
                                Teď už tam projdu očima.

Tady je pozdě.                         Tady jsem v hrobě.

Diskuze

 Přidat komentář 




› Online 9

› Zeď




čtenář Honza
(21.11.25, 21:13)
Ahoj, po letech (spoustě let), jsem objevil pohledy od Kyako (Kyako Jaya). Zjistil jsem, že tady má pár příspěvků (hafo starých), ale zkusím štěstí... Nemáte na ni prosím aktuální kontakt? Šance je minimální, ale doufám a věřím... Díky všem za pomoc a krásný den přeji

natir
(24.10.25, 20:11)
Kuřátko, to mě mrzí. Já si tu teď zase léčím nešťastnou lásku. :) Tak si tu budeme pěkně notovat. Zároveň by se mi hodilo, kdybys sem něco napsalo, ať tu nějak dvě věci po sobě... :)

čtenář Kuřátko
(24.10.25, 08:41)
já sem chodím jen při rozchodech... a teď je ten novej poezie čas!

Utrhor
(03.06.25, 08:24)
https://bandzone.cz/folkolorit

všechny zprávy | RSS


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2026 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867