Nokturno.net / články

Čistě ze zvědavosti jsem si pořídil pravidla pro hráče Drd+ a po jejich proštudování se rozhodl, že sepíšu pár postřehů a dojmů. Snad někomu pomohou při rozhodování, zda ony nemalé peníze do pravidel investovat.

Když jsem vytáhnul pravidla z obálky (koupil jsem je přes internet) musel jsem uznale pokývat hlavou nad tvrdou vazbou - tohle už něco vydrží. Obálka je po grafické stránce vcelku průměrná, vnitřek pravidel rovněž (já osobně jsem si zvyknul na dřívější obrázky T. Kučerovského, ovšem proti gustu...). Co se týče sazby, nemůžu se zbavit pocitu, že autoři tiskli přímo z Wordu, navíc se v textu tu a nam najde drobná chybka či překlep, více-méně jde o maličkosti, ale na 100% to zkrátka vychytáno není. Tolik k formální stránce. A teď dovnitř.

Pravidla začínají úvodním "povídkovým" textem, celá pravidla jsou vůbec prošpikována kratičkými prózami, úryvky a citáty - ale vytasit hned ze startu na čtenáře černé jezdce jako vystřižené z filmu Pán prstenů... nu což. Úvod je jinak pěkný a srozumitelný, neznalé věci to jistě přiláká a objasní jim, co že je to ono magické slůvko rpg a jak na něj. Vysvětlení podstaty herních mechanismů a vůbec nastíněný přístup nejen k nim, ale i ke hře samotné je dosti podnětné a nakopává k uvažování o hraní rpg jako takovém. Příjemné je i shrnutí základních herních principů hned na začátků pravidel - zkrátka Drd+ zde (a nejen zde) aplikuje mnohé "trendy", které se projevují jak v zahraničních profláknutých hrách typu GURPS tak v domácích soukromých volně šiřitelných rpg a to je jen dobře.

Tabulky
Dalo by se říci, že Drd+ se vrací ke starým dobrým tabulkám, ale není to tak docela pravda. Ve hře se totiž počítá pouze v řádech bonusů. Chtějí-li hráči zjistit, co tato čísla znamenají v reálných hodnotách (v metrech, hodinách, kilogramech...), musí nahlédnout do tabulky. Na místě je jistě otázka, zda by tuto záležitost nešlo vyřešit poněkud elegantněji. Názory si budou jistě lišit. Já se však domnívám, že řešení tímto způsobem je optimální.

Tvorba postavy
Drd+ nabízí tradiční rasy v tradičním dračákovském pojetí. Přibyly pouze podrasy (horský trpaslík apod) a možnost zahrát si za skřeta. Popisy ras se omezují na krátký úryvek a pár odstavců zběžné charakteristiky, autoři zřejmě spoléhají na profláknutost ras z všelikých fantasy knih, filmů a her.
Povolání je šest (přibyl kněz a z alchymisty se stal theurg), náleží k nim o něco delší textíky než k rasám. Každá dvojice povolání reprezentuje jeden druh přístupu ke hře - tedy důraz na roleplaying, class&level system a cosi jako dovednostní pojetí. Podrobně jsou pak povolání rozvedena v jednotlivých knihách (ty k dispozici nemám, takže posoudit jak se dělení vydařilo se neodvažuji).
Dále zde máme šest vlastností - sílu, obratnost, zručnost, charisma, inteligenci a vůli. Komická je zkratka vůle (tedy vol - zřejmě aby nedocházelo k záměně se sudokopytníky), z Cha se stalo Chr (čert ví proč...). Z původních hodnot (je-li zde na místě vůbec srovnání s Drd) zbyly jen bonusy, což mi příjde jako elegantní řešení. Při tvorbě postavy si hráči zvolí jeden ze tří druhů původu postavy - s důrazem na vlastnosti, zázemí nebo kombinaci. Podle této volby dostane hráč určitý počet bodů (opět dvěma způsoby - buďto pevně daný počet nebo si hodí kostkou) a ty pak rozdělí mezi své vlastnosti. Nu, proč ne.
V pravidlech se dále vyskytují tzv. odvozené vlastnosti - odolnost, výdrž, rychlost, smysly a velikost a hmotnost, čímž je číselný popis postavy takřka kompletní.
Velmi se mi zamlouvá pojetí vzhledu postavy jako tří nezávislých veličin - krása, nebezpečnost a důstojnost.
Druhá část tvorby postavy se zabývá zázemím - původem, majetkem a znalostmi. Toto rozdělení má svou logiku, ale možná by nebylo od věci dát hráči větší svobodu při rozhodování mezi vlastnostmi a zázemím (ne jen tři druhy rozddělení). Na konci kapitoly se pak nachází přehledné shrnutí - bingo!
A nakonec taková libůstka - tzv. charakterník vukogvazdské družiny, dotazník na různé vlastnosti a vztahy postavy k různým záležitostem, který napomáhá k vytvoření opravdu plastické postavy takřka z masa a kostí. Ačkoli jsme něco podobného používali již dávno, forma dotazníku se mi velmi líbí.

Zde bych se rád pozastavil nad pojetím světa Drd+. Na jednu stranu vymezuje herní prostředí výběr ras a povolání, ale žádné konkrétní herní prostředí zahrnuté v základních pravidlech není. Myslím, že zde není kompromis na místě. Pravidla mají být buďto generickým systémem, který je naprosto univerzální nebo systémem pevně propojeným se světem. To je ovšem téma na delší diskuzi.

Zkušenosti
Zkušenosti v Drd+ jsou pojaty naprosto geniálně (s čímž možná někteří nebudou zcela souhlasit). Maximum zkušeností, které postava dostane po jednom herním sezení je 15. Tedy konec tří, čtyř a více místných hodnot, rozdělování prachmizerných bodíků za každou hloupost. Zkušenosti se rozdělují v pěti kategoriích vždy po max. třech bodech. Zkušenosti lze tedy získat za hraní postavy, za řešení překážek, použití schopností, pomoc družině (tedy za kolektivní hru) a poslední škatulka je hodnocení hry jako takové. Je to minimálně převratný způsob odměňování za hraní, který eliminuje honbu za vražděním nestvůr či jinou zkušeností.

Hraní postavy
Na roleplaying tvůrci pravidle mysleli i v další kapitole, kde podrobně rozebírají, kterak vytvořit a hrát postavu se vším všudy. Tématu je věnováno šest stran.

Hraní - činnosti a hody
Základní princip Drd+ spočívá ve srovnávání předpokladů s jinými předpoklady nebo pevně danými obtížnostmi. Tedy žádná novinka. Předpoklady jsou tvořeny ze součtu všelikých bonusů - za dovednosti, schopnosti povolání (jakési specializace) či pomůcky. Náhodu zde zastupuje hod 2k6+ což je zmírněná podoba hodu 1k6+ (hodím šestku, hážu znovu). Systém ověřování je vskutku propracovaný, v kapitole je popsáno obrovské množství hodů, které by měly dle mého zběžného úsudku pokrýt většinu herních situací. Zda výsledky (tabulkové hodnoty) odpovídají realitě vyzkouší až hráči intenzivním používáním. Mi přišly celkem logické a navíc si hráč takřka vždy vystačí s jednoduchým sčítáním a odčítáním. Přezevšechno však v některých situacích mohou být kladeny jisté zvýšené nároky na matematické uvažování a představivost Pána jeskyně.

Zranění & postižení
Systému zranění bych vytknul přílišnou složitost. Kupříkladu manipulace s mezí ošetření, která tu a tam vypadne z obrázkových příkladů, mi přišla poněkud krkolomná. Společně s pojetím postižení (jedy nemoci atp.) se pravidla snaží o co největší komplexnost, dle mého však balancují na hranici zábavné hratelnosti. Hráči, kteří zrovna neholdují všelikému počítání zdraví a sledování nemocí, si zde na své zřejmě nepříjdou.
Použít se to ale dá a navíc toto pojetí povede k zrealističtění systému léčení (takže žádné neustálé dopování lektvary ala počítačové rpg).

Boj
V soubojovém systému nenalezneme příliš nového. Snad jen dělení zbrojí na přilbice a zbytek a zrušení hexových papírů a nahrazení papíry čistými (což se mi dvakráte nezamlouvá). Určení bojových předpokladů doprovází tu a tam nějaké to počítání a tabulkování, vše se ale počítá před začátkem hry. Průběh je klasicky kolový, popsány jsou v pravidlech opět všechny možné i nemožné situace, samotný boj zabírá v pravidlech na 30 stran (!).

Další náležitosti jako pohyb, únava, jídlo apod. vyplývají analogicky ze vstahů bonus-tabulka a nemá smysl je zde podrobněji popisovat. Ještě mě napadá, že Drd+ upustilo od používání netradičních jednotek, takže je konec všem mincím a směnám a sáhům...

Dovednosti
Zvyšování hodnot dovedností se přímo váže na zvyšování vlastností postavy. Všechny dovednosti mají pouze tři stupně. To může vézt k nízkému rozlišení schopností jednotlivých postav, ale pokud jsem vše správně pochopil, důraz je kladen spíše na různost výběru a následne vylepšení dovednosti za pomoci specializace povolání.
V pravidlech je zohledněno i učení se pouze těch dovedností, které postava během hry trénuje nebo se předpokládá, že k tomu měla možnost.

A tím se dostáváme nakonec. Nalezneme zde shrnutí všech důležitých tabulek a cca dvoustránkové povídkové povídání. Vskutku milé.
V kapse na zadní desce pravidel je šest osobních deníků a nějaké drobnosti k soubojovému systému. Osobní deníky nejsou nikterak zvláště graficky vyvedeny, některé kolonky jsou všelijak pokrouceny, těžko říct, zda to hráči ocení. Mnozí si jistě raději udělají své vlastní.

Nu a slovo závěrem? Dračí doupě plus mne příjemně překvapilo. Výrok, že "Dračí doupě se má k Ad&d asi tak jako natočto k neváhej a toč" konečně pozbývá platnosti. Jak se pravidla osvědčí při hře ukáže až praxe, ale já si myslím, že si získá mnohé příznivce nejen z řad fantasy nadšenců.