Nokturno.net / články

Odpolední čtení započalo kol čtvrté hodiny odpolední v pobočce KMO v Ostravě - Hrabůvce. První z autorů vystoupila Zuzka Křešovjáková (jejíž dílka můžete nalézt v sekci tvorba) se svým vcelku výmluvným přednesem, který však neustále prokládala různými prupovídkami, měla tendenci svá dílka obhajovat, komentovat atp. což dle mého názoru celý její výstup značně snížilo.
Druhý z básníků byl zastoupen svým přítelem, nonsensová poezie byla křičena s vervou a rozmáchlými gesty, přesto jsem byl z výstupu poněkud na rozpacích. Situaci zachránil třetí vystoupivší poeta, svým poměrně vypsaným stylem i bravurní slovenštninou zapůsobil nejen na zde přítomné slečny. Jako posledí vystoupil Jan Matula, představil svou básnickou prvotinu, avšak v kontextu jeho tvorby bych se nebránil výrazům jako ploché či prvoplánové. Korunu pak zmíněný autor svému výstupu nasadil prohlášením, že milostnou poezii již nepíše, protože si myslí, že to zvládne každý. Já bych dodal, že takovou jako on asi opravdu ano...

Nu, co říci na závěr? Nerad bych akci zhodil, ale přiznám se, že jsem prchl v půli vystoupení, kam pořadatele prozřetelně zařadili přestávku. Přesto je dobré, že se v našich zeměpisných šířkách alespoň někdo snaží psát a nebojí se prezentovat svá dílka na veřejnosti. Prostředí knihovny bylo jistě příjemné, nevím však, zda bylo vhodné pro takovéto čtení. Komornější prostředí, kde by pod okny nekřičely děti a neustále se někdo nedobýval skrze zamčené dveře pro kýženou knížku by možná nebylo na škodu. Tedy nezbývá než autorům popřát hodně inspirace do další tvorby a doufat, že podobná setkání se znovu uskuteční a jejich kvalita bude mít vzestupnou tendenci...