Nokturno.net / články

Je něco málo po šesté, klubem se Brownovým pohybem hemží komuna zahrnující všeliké individua - od záležitostí čistě módních, přes milce punkových rifů po regulérní levicové extremisty. U jednoho stolu distribuje hrstka mladších punkerů všeliké ziny a nahrávky. Letmo nahlížím (mohu vřele doporučit kupříkladu časopis IÁ-KONTRA).
Jak vidno (nejen z nášivek a nápisů psaných neumělou rukou), punx not dead - lidí je kolem opravdu spousta, a to jak kousků mladších, tak starších.
První vystoupivší - Degradace (z Ostravy) hrají rázně, hudba je koncntrátem toho, co se ve složení kytara, basa, bicí, zpěv dá na punkovém rytmu postavit. Zatímco kapela hobluje nástroje o sto šest, zpěvák svým neustálým opíráním o mikrofon evokuje Fanánka z Tří sester.
Jediní vystupující z řady punkových rytmů, taktéž ostravští Trouble gang hrají ska. Pod pódiem se to vděčně hemží - někdy až přespříliž (viz zvolání jednoho ze zpívajících: "zkončete ty potyčky, kazí nám to image"). Kapele to mnohem více sedí tady, v zakouřeném podloudném prostředí a působí mnohem bezprostředněji nežli např. na nedávném koncertě v klubu Marley.
Torzo kapely Znouzectnost (kytara, basa, bicí) vybírá pro své vystoupení skladby punkovějšího ražení. Linoleová podlaha se pod náporem piva a běsnících kohoutů stává extrémně kluzkou a těžké boty je tak vidět častěji ve vzduchu nežli na zemi. Komické promluvy sestávající z absurdních improvizací a úvodů k písním jsou jako vždy výborné stejně tak jako písně samotné. Je s podivem, že časté koncertování se na Znc nikterak zvláště nepodepsalo.
N.V.U. hraje netradičně oděné mládeži neskutečně hlučné kusy, všude kolem sebe plivající zpěvák, muž s kytarou, basou a muž za bicími dávají neúnavně jeden song za druhým. Projev je hutný a rychlý a tak méně výdržní jedinci opouštějí prostor pod pódiem v roztodivných pózách.
Ti, kteří vydrželi až do konce měli možnost shlédnout ještě poslední kapelu - britské the Carpettes, kterou tvořila trojice prošedivělých pánů seriozního vzezření. Ti, poté co se chopili nástrojů zakončili večer poklidnějšími, přesto však stále punkově dostačujícími skladbami.
Inu, pěkný to byl koncert, jen co je pravda. Tančírna se prohýbala podupáváním pracovní obuvi, bylo na co koukat a co poslouchat.