Nokturno.net / články

Jimramov. Taková dědina mezi Novým Městem a Poličkou. A právě tuto se 17.8.-24.8.2003 odehrál již nevím kolikátý ročník hudebně kulturního festivalu. Moc jsem se na něj těšil (hlavně proto, že jsem po něm měl týden dovolenou - hehe). Taky jsem vyhrál na Freemusicu vstupenku, což je velice milé. Zrovna jsem se z nostalgie podíval na pásku, jíž mi organizátoři obepjali zápěstí a kterou jsem ještě nesundal. Nejel jsem samozřejmě sám, ale se Spokem a utvořili jsme tak silnou dvojku (SPOK - Spolu Poseďme Okolo Krýgla a MAX - Maniodepresive Alkoholic eXtreme). Tyto dvě zkratky berte ve spojení s faktem, že je to už týden co se Jimramov uskutečnil, jako alibistickou omluvu za nekvalitu mých zde vepsaných vzpomínek.

Na místo jsme dorazili v pátek kolem půl osmé večer. Právě včas. Na pódiu zrovna běžkovali Nasaďte ski a i když nejsou od B, tak jsou k...a dobré! Taková veselá taneční muzika, co se líbí punkáčům i nepunkáčům, folkařům i bluesmanům. Po takovém náporu dravosti a hravosti jsme se odebrali ke stánku s pivem vtipně nazvaným Pod lampou navzdory faktu, že přímo před ním stál letitý vázovník a tento se tudíž měl jmenovat Pod vázovníkem (zvlášť, když kolem byla spousta váz). Stojím si tak ve frontě a zrovna pro potěchu sebe i všech kdo ví, jenom o tom nemluví text Elektrického pána Všechno co je od B je dobré ("...Balů je Balů, Balůa všichni znají. Balů je gay a nijak se tím netají. A jeho segra mulatka a jeho fotr arab a když je vidíš po kupě moh byses smíchy posrat..."). Trojice přede mnou stojících junáků se otočila a změřila si mě výhružnými pohledy. "Ty znáš elektrik meny?" "No jasně!" "Ty vole tak to je dobrý! My sme přijeli z ValMezu!" "Tak to je k...a dobré!"

S těmito bodrými hochy, jenž jsem pozval na Křídla a doufám, že nepřijedou jen v tak nehojném počtu, jsme se vydali zpět pod pódium. Něco tam hrálo. Asi Jiný rytmus. Omlouvám se, ale tyto okamžiky jsou již nenávratně vymazány z mé paměti. Za to mi v ní utkvěla SMS soutěž, kterou vyhlásil pořadatel před kapelou Jericho. Jericho příští rok ano nebo ne? Ano! Tak jsem hlasoval a O5 vyhrál, tentokrát CD Jericha. To jsem už asi sral hodně lidí, protože tolik štěstí ve hře jsem ještě neměl (však ono se ti to vrátí, blbečku - blbeček je od B, tak je k...a dobré, ne?).

Pak si ještě pamatuju Trabandy a jejich hitovku o Sáře (thanx 4 Sára). Ty ve, to je reportáž jak z praku (pardon - braku, všechno co je od B je přece k...a dobré). Aby tenhle odstaveček o Trabandech nebyl tak krátkej, rád bych podotknul, že zrovna poslouchám (kdo čeká, že CD Jericha, tak ho zklamu - před chvíli mi dohrálo) Syndrom Snopp a to není od B ale to přece k...a nevadí, ne?

Na poslední kapelu večera (patrně Southern Cross) jsem se přesunul do stanu a ze vzdálenosti cca. 15 metrů sledoval dění kolem pódia. Probudil jsem se v pět ráno, měl jsem rýmu a bolela mě hlava, tak jsme radši ještě usnul. Kolem deváté hodiny jsem se vydal na nákup do místního supermarketu kde jsem obtěžkán základními potravinami (ňákej rohlik a salám) potkal (ne, Michael Jackson to nebyl) Karla na Nákupech, což je víc než symbolické a dobré. Nad ranní kávičkou jsme zapředli filozofickou debatu na téma kdo je to vlastně ta svině (maminka od selátek samozřejmě).

Společně jsme rovněž navštívili projekci filmu Intimita. V kině byla tma jak v p...i (koho napadla slova jako p..a nebo p...l, tak je mimo - mělo tam být "pytli"). V záři projektoru nebylo vidět v podstatě nic, takže jsem stál pár minut u dveří a snažil se zjistit, jak sál vypadá, kolik je v něm místa, lidí a jestli třeba není krok přede mnou deset metrů hluboká jáma. Nakonec jsem se usadil vedle KNN (Karla na Nákupech pro ty tvrdla, kterým to nedošlo) a sledoval příběh odehrávající se na plátně. Hodně silný, hodně dobrý britský film (aby ne, britský je od B, tak je k...a dobré, ne?). Mezilidský vztahy a tak. Takový ty věci mezi mužem a ženou, moc tomu nerozumí, tak se rád poučím.

Po návratu na denní světlo jsem zjistil, že je tam hrozný vedro. No beer je od B, takže to bylo jasné.

Hudební program zahájila kapela Nahoře pes jejíž kytarista měl na tričku napsáno Manowar a líbilo se mu, že to tam mám taky (ten nápis). Mě se zase líbilo, jak hezky nám zahráli. Po jejich výstupu jsem se odebral O5 do kina kde dávali tentokrát americký film Přízračný svět v němž exceloval Steve Buscemi (všimněte si, je od B!). Buscemi je klasa. Úžasnější xicht uvidíte ve spojení se lepšími hereckými výkony rolemi jen zřídka. Vzhledem k tomu, že jsem Přízračný svět viděl narozdíl od Intimity od začátku, tak bych to tady mohl i nějak zrecenzovat. Jenže se mi nechce - ha ha. byl to film o takových dvou cca. patnáctiletých holkách, který se smějou všem lidem kolem sebe pro jejich stereotypní životní styl a přitom se v tomhle světě snaží najít nějaký směr.

Pozdně odpolední program jsem zahájil shlédnutím Zuzany Lapčíkové (rozuměj, její produkce), ale nějak mě to nesebralo (málo rapu, ale na ten nástroj hrála dobře).

Za to Žáha to rozjela o 666. Tři dechy položené na poctivém rockovém základu. Velice taneční blues okamžitě strhlo všechny k tanci nebo činnosti tento pohyb alespoň připomínající.

Brněnští Swordfishtrombones, které jsem viděl už v Batyskafu byli taky dobří. Zvláštní věcí je, že stejně jako z Batyskafu si ani z Jimramova jejich výstup vůbec nepamatuju.

Strašidelný elektrik band byl takový ten klasický český rock. Nic nového. Ale rockeři byli spokojení. A tak se přidávalo (hlavně proto, že Hoochie Coochie měli zpoždění).

A potom to přišlo. Bez složitého zvučení se na pódiu objevila kapela kapel, bluesmani všech bluesmanů, králové králů (ne, Elvis Presley to nebyl). Hoochie Coochie Band! Ještě nějaký otázky? Jak mluvit o něčem co je víc než hudba? Hudba tady vlastně jenom podmalovává energii, optimismus, živelnost, radost... A pěkně to Hoochie!!! A na víc je to Band, takže je to od B a to je k...a dobré!

Když jsem šel kolem půl šesté ráno spát, byl jsem zpit jak doga a šťastnej jak blecha.

Jako obvykle přihazuji na závěr pár postřehů a nějaký vzkazy. Takže: pro všechny dobré lidi z ValMezu - thanx, pro ty tři lidičky, co jsem se s nima bavil v noci ze soboty na neděli u brány - thanx, pro všechny kamarády, které jsem zde potkal, ztratil, našel - thanx, pak taky special thanx 4: Bravura, KNN a hlavně Spoka a Páju, která mě trefila sleněnou lahví do hlavy, když jsem se válel před stanem se vzkazem: "Dík za pokus, ale pořád se mi nerozsvítilo:)))". A úplně největší a nejpatetičtější dík patří všem těm dobrým lidem, kteří byli následující týden v Hradišti za to, že na mě byli hodný ("..jsme hipíci, nic neřešíme..."). Jo a ještě thanx 4 Elektrick Mann:

"...a Balů, je Balů Balůa všichni znají
a každý ví že je to gay a Balů se s tím nijak netají
a jeho ségra mulatka a jeho fotr arab
a když je vidíš pokupě moh by ses smíchy posrat
poslouchá Hanson, Spice Girls a G love
a každý si říká co je to za debila
ale Balů je od "B" takže je v klidu
protože všechno co je od "B" je dobré..."