ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / diskuze

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Diskuse k dílku: Kámen. Sledovat diskuzi přes RSS rss.
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.

Jdou kroky ulicí, neslyšné. Postava proplouvá nocí. Lampy svítí žlutě, malá slunce, a listy stromů jsou v té záři matně krásné. Stezka vede mezi domy, po chodnících, schodech, pěšinách. Je neviditelná, spatřit ji lze jen stěží, jen pozdě v noci, nad ránem. Je slyšet ptačí zpěv a stezka vede do polí, těsně za městem však zobrátí tvé kroky k židli za stolem za zacloněnými okny a tam... pijí se jen dvanáctky.
Tam sedí jakoby dnes, Gaspar da very, pán noci, tělo bez duše. Sny se vznáší okolo jeho hlavy, mísí se s kouřem a zvolna plují vzhůru, ke stropu. Jsou to sny a vzpomínky, dávné vůně a barvy. Ano, bylo to dávno, možná tak dávno, že se to nikdy nestalo. Myslel by si, že se to nestalo, kdyby neměl ten kámen, jiskřivě zelený, ukrytý v kůži.
Prostředek léta, koleje ubíhají - daleko dopředu, daleko nazad. Vedou do krajin dávno zašlých dní, do míst, které jsou již jen matnými vzpomínkami. Staré nádraží, louky, políčka, les v němž snad ještě stále žijí všelicí tvorové a nejvíce za tmy, bludičky, oči, tajemné oči bloudící tmou.
Ukryl se v lese, na malém palouku mezi nevzrostlými smrky. Nanosil dříví, rozdělal oheň a nechal se s jiskrami odnášet k oblakům, ke hvězdám, kamsi, kde žijí touhy. Vzduch voněl a noční les měl ještě stále svou moc. A pak přišlo ráno a on směl spatřit další střípky z té mozaiky dávno zašlého, směl vystavět mohylu z kamení na lesním svahu a do ni ukrýt pár svých slov... a přání. Modlil se, aby jej našel.
Tak prošlo několik dní, Gaspar se procházel kolem řeky, jež mu kdysi darovala kámen, pohlížel do líných proudů a nevěděl. Nevěděl, zdali má znovu hledat.
Nakonec se stejně přistihnul, jak po pás zabořen v peřejích probírá v rukou říční štěrk a hledá zelené pablesky. SLunce teď hřeje a svítí, je den... na kameni leží dívenka, tělo má bíle a hladké, oči zavřené, vlhké pramínky vlásků položené na tváři. Chytí ji za ruku a na chvíli znovu sní. O dávnu, o ztracenu. Vidí malého chlapce zahleděného do hladiny, v rukou probírá říční dno. Cosi se zeleně zaleskne mezi prsty, opatrně ten střípek omyje vodou a ukryje v dlani.
V jedné ruce malinký střípek, v druhé dlaň dívky. Slunce se odráží na hladině.
"Další - ještě jedno", zamulmá. Záhy klepne o stůl sklenice. Dnes dopije a zase půjde, neviditelnou stezkou mezi domy, snad někam do míst, které taky nikdo nevidí a pokorně rožne svíci ve svém malém pokoji.
 Přidat komentář 



[<<]-[<]/1 [>]-[>>]
[6] Skaven | @ | odpověz | zobraz06.07, 18:26 | # | -12 přínosný nepřínosný
[5] Michal Hrůza | @ | odpověz | 06.07, 17:52 | # | 3 přínosný nepřínosný
ikonka
sorry, víš že já ty blafy nikdy nepil..jako pivo myslím, tak možná v nějaké předchozí reinkarnaci
[4] Skaven | @ | odpověz | 05.07, 18:23 | # | 8 přínosný nepřínosný
ikonka
re: Michal Hrůza: černé je zásadně 10 - 11° Ale to je OT.
[3] Michal Hrůza | @ | odpověz | zobraz04.07, 22:27 | # | -5 přínosný nepřínosný
[2] Skaven | @ | odpověz | zobraz08.06, 17:52 | # | -4 přínosný nepřínosný
[1] Calwen | @ | odpověz | 08.06, 17:09 | # | 1 přínosný nepřínosný
ikonka
Skoro u všech tvých povídek mě mrazí v zádech. Doopravdy. Děkuju.
[<<]-[<]/1 [>]-[>>]

› Online 4

› Zeď




čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...

Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...

čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).

natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?

všechny zprávy | RSS


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6440
autorů: 866