ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / diskuze

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Diskuse k dílku: Jednooký koníček . Sledovat diskuzi přes RSS rss.
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.

Slyšel jsem báje o konících s jedním rohem na čele, s křídly, mluvících, ale o koníkovi s jedním okem zatím nikdo neslyšel. No já ale měl možnost ho uvidět. A abych se přiznal, pohled na tohoto koníka mě šokoval, stejně jako ostatní, kteří byli při tom, když se kobylka Fany snažila přivést na svět svého potomka. Došlo však ke komplikacím, Fany se trápila a silně trpěla, proto její majitel poslal pro mě, protože jako veterinář jsem v podobných situacích obyčejně předposlední instance. Fany bolestivě ržala, třásla se a krvácela. Kolem stojící chlapi kouřili, popíjeli slivovici a nerozhodně schovávali ruce za záda. Hospodář už věděl, co budu potřebovat, horká voda byla připravena, mýdlo, tenké pevné lano a ručníky rovněž. Umyl jsem si ruce, vydezinfikoval je i hrdlo slivovicí a přistoupil ke kobylce. Nejdříve jsem se postavil před ni, aby si mě prohlédla a klidným hlasem jsem se jí přimluvil. Jako každé zvíře vycítí, jaký jste, tak i Fany. Chvíli neklidně frkala, ale pak mě s důvěrou nechala, abych jí pomohl. Nevím, zda máte nějakou představu o tom, jak takový porod probíhá a o komplikovaném asi vůbec ne. Tušil jsem, že celý problém bude ve špatné poloze hříběte, ohmatem jsem si ověřil správnost tohoto předpokladu, nadechl jsem se začal tu nejtěžší fázi pomoci. Vnořil jsem do kobylky ruku a nahmatat kopýtka. Byly skutečně divně propletené, ale po chvíli se mi je podařilo uspořádat tak, abych je mohl chytit do smyčky lana, smyčku utáhnout a začít s vytahováním hříbátka. Chlapi uchopili lano a čekali na moje pokyny. Jak jsem zvolal - táhněte -, chlapi se zapřeli nohama do dřevěné podlahy stáje a napli svaly. Rukou jsem neustále kontroloval polohu a průběh vytahování a kobylka se statečně snažila. Musela mít ale velké bolesti, protože najednou se jí podlomily nohy a svalila se na bok. Chvíli nato však hříbátko bylo na božím světě. Užuž jsem chtěl, jak se v takových případech patří, hospodáři pogratulovat ke zdárnému rozmnožení jeho statku, no zrak mi padl na hlavu hříbátka. Uprostřed čela bylo jedno obrovské oko s dlouhými řasy. No tím se ještě moje zděšení neskončilo. Hříbátku chyběla vrchní část pysku, nozdry, a genitálie. Nebyl to ani hřebeček ani kobylka, nedalo se mu řádně dýchat a nebylo by schopno ani vylučování metabolického odpadu. Pochopil jsem, že aby se netrápilo, bude muset být neprodleně utraceno. Přišlo mi ho nesmírně líto, i Fany. Ostatní jsem přenechal chlapům, já jsem nebyl schopen utratit to, čemu jsem pomáhal k životu. Zůstaly mi však fotografie, z nichž na mě hledí to jediné obrovské oko.


Fotografie koníčka uvedena v galerii. R.M.
 Přidat komentář 




› Online 17

› Zeď




čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...

Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...

čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).

natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?

všechny zprávy | RSS


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866