Nokturno.net / tvorba / diskuze

Uvnitř letokruhu píšu pozpátku jméno tvé. Nešťastnou mě činí každý tvůj krok mimo mé hájenství A já..utápím smutek ve smůle z borovic pálené na 3x.Tanečním krokem jalovic přáli jsme si léto slunečné a když voda ohřála se na bod varu v bikinách kůži sloupli jsme si na odiv. Au. Francouzky tě zdravím s jazykem na stráži, kdybych mohla ještě ti ukáži… pozdrav z afgánistánu. Jenže tebe nikdy nedostanu.Vem si karimatku a jdi do lesa. Přejde tě všechna noblesa a uvidíš JI.A pak pochopíš veškeré krásy žití,orgastický počin světu, krásu ukrytou v jednom malém květu. Noviny ranní…A kafe. S mlíkem. Evžo, oslaď svět, nám už není co závidět…. jen snad ten život noční přetvářky, a ruce plné vyrážky. Nemoc opojení.Imunita není. Vůči lidu, vůči sobě, uloženi tiše v hrobě….dýcháme si síru,sdílejíc jednu víru..o existenci žití.