Nokturno.net / tvorba / diskuze

Když rozední se v dálce dnem,
když temnota nás opouští,
kol zhaslých svic se sesednem
a pijeme čaj večerní
a slzy z nás tou dobou dští,
když noc nás sebou nečerní.
Ach kolikrát již stalo se
to, co nám zakazuje žít,
když slunce jiskří na rose
a my vlézáme do rakví,
i dnes je nám to líto lít,
jak otočit čas, to rak ví.

Však my to, slunce, nezvládnem,
půl roku berete nám dnem.