Nokturno.net / tvorba / diskuze

Podlézá závěsy břečtanu...
utíká pryč,
daleko od chřtánu
a v něm jen chtíč...
Strachem se zalyká.
Jen křič!
Listú se dotýká
hrobařúv říč.
Noří se do země.
Dopadá na rakev.
Pod tíhou kamene-
zaseta mrtvá krev.
Dávného plemene
slyšela té noci řev.
Z jejího pramene
nasytil svúj divý hněv.
Bloudila za noci,
hladová svobody.
Nebylo pomoci,
spletli se osudy.
Tak kolem púlnoci
chytnul ji pod schody.
Nakažen nemocí,
stávaj se nehody....
A kdo viděl její mrtvé tělo
vyděšeně šeptá modlitby.
V ranní rose se rozsápané skvělo.
Tak ještě jeden otčenáš a pryč jenom od krypty...