Nokturno.net / tvorba / diskuze

Rána je hluboká
a nesmírně pálí,
brouzdáš se mořem-
voda ji hladí.

Ostrý kámen,
na který jsi šláp
dnes už ho není,
už nejsi šálen krásou jeho složení.

Ostrý kámen v  oblázek se proměnil,
dnes už se nemusíš obávat,
teď už ti neublíží,
protože ty už to víš,

že voda ho obrousí – sic za dlouhý čas,
avšak i  ty jednou pozapomeneš
jak rána tě pálila
a utěšením ti bude,
že voda jeho hrany vymyla.

Jen jizvička malinká občas připomene ti,
že příště už do vody nevkročíš neobutý.