Diskuse k dílku: Město S. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Město S
Daleko,tam,kde se poslední hora drolí v prach,tam,kde poslední pramen
vody dohasíná,tam kde poslední město končí a ztrácí se v mlhách,tam stojí
Město S.Je mnohem starší než Bohové tohoto světa a také je přežije.V městě
samotném žili lidé předtím,než lid světla či stínu poprvé dosedl na tento svět.
I. O tmě
Byla tma,tehdy,když ještě nebylo stínu,či světla v Městě S.Tehdy
chodili skrze město tmou vševědoucí,jež věděli,kdo a co jest před a za nimi,ale
ne však věci a tak mohlo býti slyšet jejich zoufalé skřeky,když již posté
vrazili do tvrdého objektu.Jednou,když Vševědoucí Uborlaim se uhodil po čtyřsté
páté zvolal:
„Vševědoucí S,Já,Uborlaim předvolávám vás všechny a bez výjmky na
toto místo!“
A všichni přišli,neboť tenkrát byla ještě ochota mezi lidem.
Na jednom místě ve tmě byli všichni Vševědoucí
města.A Uborlaim,jež je všechny svolal,znovu promluvil:
„Vy,všichni vševědoucí,jež víte o každém v tak obrovském
městě,jímž je S, již nadešel čas změny!Máme my,jež jsme vševědoucí až do konce
věků bloudit v našem vlastním městě a býti obětí jeho věcí,jež nejsou
naživu a pro naše mysli mrtvy?Ne!Neb já provolávám světlo!Světlo,sílu,jež
projasní a zažene temnotu a navždy učiní vše viditelným!Jež nám ukáže naše
město,
poprvé v našich životech!!“.
A bylo ticho ve tmě,jež bylo S.
Pak ale rozhodli,že tak učiní a všichni,neb tenkrát se vše činilo
společně.
A vševědoucí pozvedly své mysli a zvolali:
„Budiž Světlo!!“.
A z ničeho vytvořil se plamének čehosi-,nejprve byl sám a se tmou
nijak nepaktoval,ale po chvíli,když vševědoucí znovu zvolali:
„Budiž Světlo!!“. počalo růsti a brzy nebylo vedle sebe
místa pro světlo i temnotu a tak počalo světlo útočiti na tmu,na což nebyla
tma zvyklá a rychle se poddala.Mnozí tvrdí,že kdyby tma tehdá byla
připravena,světlo by podlehlo.A možná(skoro určitě) je to pravda.
A brzy,když světlo zalilo celá nebesa,bylo Město S vidět
v celé své majestátnosti.Obří,zlatavé paláce,žulové sochy několikset
metrů vysoké,
obří kanály se zlatavou vodou,fontány a parky.To bylo S.
Ale vševědoucí nic neviděli,neboť měli vždy oči zavřené a nyní se ptali,co
se stalo.A byl to Uborlaim,koho napadlo oči otevřít…..a tak učinil.
Spatřil zázrak,jímž byl S a padl na zem,neboť toto byl Ráj.
Ale vševědoucí se ptali co se stalo a tak jim Uborlaim nakázal:
„Otevřete oči!“.Vševědoucí váhali,neboť se jim zdálo příliš
mnoho novot toho dne,ale nakonec,jeden po druhém,tak učinili.
A poté všichni uzřeli Své město a světlo,jež stvořilil.Všichni až na
jednoho.
Neboť když Uborlaim promluvil o světle,byl jeden,jež se
bál.Jhalaim.A ten odešel do ústraní svého domu a zavřel za sebou a netvořil
spolu s ostatními.A tak se stalo,že zatímco v celém S bylo
světlo,v Domě Jhalaimově byla tma.A když Vševědoucí zjistili jak je
zradil,vyšli proti jeho domu.Když vyrazili brány,byli opět ve tmě,ovšem nyní se
již nedokázali orientovat a tak nevzájem vráželi do předmětů i do sebe a po
chvíli utekli z domu a zapečetili jeho vchod dveřmi s pečetí
Vševědoucích z S.A tak do dnešních dnů Jhalaim trvá v svém domě a
zde je prvotní temnota a zde Jhalaim nikdy darů světla nepoznal a nepozná.Neboť
krutá je pomsta Vševědoucích z S.
II.O bráně do Malenlaborgu
Když bylo světlo,jali se vševědoucí prozkoumávati všechny okruhy svého
obřího města(a bylo vskutku obří,neboť bylo větší než Angkhor a Babylón
dohromady).A jednou došli k zlatem okované bráně se zámkem.Zanechali
ji zde dávné rody.I jali se jí otvírat.Když se zámek rozsypal,otevřeli se
dveře, jež vedli nikam a někam.I vstoupil do nich Bharlionam a byl a
nebyl.Neboť vstoupil do říše toho,co není,Malenlaborgu z jazyka starých
rodů a nebyl již ani představou,ni snem.A tak byli brány zapečetěni
Dvojitou Pečetí Vševědoucích z S.
III.O Proroku Mazashie
I byl Mazashie,prorok,jež povstal mezi vševědoucími a slíbil jim
cestu do zasílbené země.I šířila se jeho víra a tak se brzy shromáždilo na
sto tisíc Vševědoucích(malá část z jedné tisíciny jedné čtvrtiny
z jedné osminy populace S),jež mu věřili a jež se s ním chtěli vydat
na dobrovolný Exodus.
A tak se stalo,že Mazashie a jeho druhové pochodovali za hranice
S,tam kde byla tehdy ještě tma a kde se ztratili a víckrát do S cestu
nenašli.Ale to vševědoucí nevěděli a mnoho se jich vydalo stejnou cestou.Nikdo
nemůže být prorokem ve svém domově a stejné platí i o vševědoucích,ale to
nikdo neví.
IV.O válce Frydhiů
A byli v S dva bratři vševědoucí,jež oba nosili jméno Frdydhi a
jež nikdo nikdy od sebe nerozeznal.A tak jednoho dne vznikla mězi oběma
rozpeře o to,kdo má čí identitu,jelikož to ani oni sami ve skutečnosti
nevěděli.A z rozepře byla hádka a z hádky spor a ze sporu konflikt a
z konfliktu válka, první mezi válkami.Oba bratři shromáždili každý tři
vševědoucí a se zbraněmi se potkali u amfiteátru S a zde se konala
jejich bitva.A jelikož byli vševědoucí,byla to bitva tak strašlivá,že
ostatní vševědoucí opět zasáhli oba bratry,jež byli jediní živí,chytili a poté
je společně popravili.A tím skončil jejich spor.
V.O dnu perutí
A bylo světlo a byl mír v S.Jednoho dne však zpoza města ze tmy
vzlétlo cosi,což mělo divné ruce a jež mělo kůži,jež odpadávala a byla měká a
hladká a v kouscích.A ihned byla hádka mezi všemi v S a po celé
roky bylo hádáno,až jeden vševědoucí byl osvícen nápadem,vzal kámen,mrštil ho po
věci a ta spadla mrtva.Byl to pták.
A ihned byla mrtvola vzata a jí zbudován chrám a poté byla
zmumifikována,
aby přetrvala věky.Její ruce se nazvali perutěmi a den její smrti se
slavil jako Den Perutí.
VI.O cestě
Poté,co vševědoucí prohledali S naskrze a celé,jali odpočívat,neb již
nebylo ve městě,čeho by je překvapilo.Ale jednoho dne přišel před své druhy
Comhoidra a vyprávěl,že našel bílou cestu,bělejší než samo světlo,jež se vine
z S do tmy,jímž je svět.A mnoho se ptalo a ptalo a tak přišli všichni
vševědoucí k Ghkchrhiomu,jež byl nejstarším z Vševědoucích a znal
tajemství dávných rodů.I ptali se jej,ale Ghkchrhio řekl:
„Před dobou,jež je věčností více,než cokoliv co bylo,či bude,jsem
učinil slib.Slib,že neprozradím tajemství Dávných Rodů a stanu se tak
věčným,i poté co zemřu,neb mnoho se bude ptát a hledat a přemýšlet,co bylo
Tajemstvím Dávných Rodů a budou hádat a hádat,ale nikdy se k pravdě
nepřiblíží a já,byť už mrtev,se stanu věčným,neboť všichni budou věděti,že já
jsem věděl.Nemohu porušit slib,jež mi dá věčnost a rozzlobte se na mě,
vyžeňte me z S do temnoty,jež je jistou smrtí,ale navždy budou
všechna pokolení S vzpomínat Ghkchrhioo,jež věděl.“.
Ale toto nestačilo vševědoucím a tak Haralion,Hrchere a Sethgha,tři
nejmladší mezi vševědocuími se vydali po cestě a s sebou nesli světlo,jež
společně stvořili na cestu se zbylími z S.
A šli Haralion,Hrchere a Sethgha po bílé cestě,jejíž zářivou bělost
uzřel každý i v naprosté tmě až došli k rozcestí,jež šlo třemi
směry.I rozdělili se Haralion,Hrchere a Sethgha.
VII.O stezce Haralionově
Když došli oni tři,Haralion,Hrchere a Sethgha k rozcestí,byl
Haralion prvním jež odešel.Vydal se po levé cestě a už se nevrátil.
Šel skrze tmu po mnohé roky,tmou jež jej začala dusit a jež jeho smrt
přibližovala a Haralion se modlil(ikdyž nevěděl ke komu),aby jeho cesta již
konečně skončila.Posledního dne,když již byl téměř mrtvý v stoje,uzřel
v dálce postavu.Sebral všechnu sílu a rozběhl se za ní a když jí konečně
doběhl,ucítil chladnou ruku Konce a pohlédl do tváře cizince a ten mu řekl:
„Toto jest Charghu,cesta,z níž není možno se vrátit.“.
A Haralion zemřel.Jeho světlo dodnes svítí na konci cesty Charghu,ale
není nikoho,kdo by jej kdy uzřel,neb nikdo nikdy již na konec Charghu nedošel.
VIII.O stezce Hrchereově
Když došli oni tři,Haralion,Hrchere a Sethgha k rozcestí,byl
prvním jež odešel Haralion.Vydal se po levé cestě a nikdy již nebyl spatřen.
Hrchere byl druhý jež se rozhodl a vybral si prostřední cestu.
I šel Hrchere dlouho skrze tmu se světlem jako jediným společníkem až
došel k domu,jež byl vidět pouze díky jeho světlu.I došel ke dveřím a
otevřelo mu stvoření,jehož nebylo v S a jemuž Hrchere podlehl.Neb šlo
o feminine.
A když byl vlákán do domu,stal se zde hosten a pojedl jídlo
s chutí prachu, jehož nebylo v S a ulehl na tvrdou postel,jež v S
nikdy nebývala.A v spánku se mu zdálo o triumfálním návratu do
S a o slávě mezi vševědoucími.A pak….….….se mu
nezdálo nic.Neboť byl v spánku zabit svou hostitelkou,jež z něj
nakrmila celou ves.A světlo Hrchere dodnes září,ukryto v truhle
zlověstné hostitelky.
IX.O stezce Sethghaově
Když došli oni tři,Haralion,Hrchere a Sethgha k rozcestí,byl
prvním jež odešel Haralion a druhým Hrchere.
A Sethgha stál na rozcestí se světlem v ruce a se strachem
v duši.Nakonec ale vykročil poslední cestou.
Jeho cesta byla nejnáročnější,neb Sethgha musel jako první vševědoucí od
Počátku Všeho vylézat a slézat po strmých horských stěnách a přespávat ve
vlhkých jeskyních,jejichž obyvatele musel odrážet.
A stalo se,že Sethgha vylezl opět jednou na vrcholek hory a uviděl
město. Zářící a skvostné a tak se k němu radostně vydal.A když
vstoupil,zjistil….…
že je zpátky v S.A jeho světlo bylo navráceno Světlu S.
X.O Osmi Kněžích
A žili vševědoucí v S v klidu a harmonii,věříc sami sobě a
svému městu.
Jednoho dne se ale stalo,že nad oblohou S se vztyčil koráb ze
dřeva,jež létal skrze éther a z něj vystoupilo Osm mužů
v kutnách.Předstoupili před Vševědoucí S a prohlásili:
„Neseme Víru v Harcha,jediného Boha.“.
A Vševědoucí naslouchali,neb nikdy žádného Boha neměli.Jen Ghkchrhio
se potichu smál.
A prosili kněží od Města jednu faru a byla jim dána.A zde bylo
z několika věřících několik desítek.
A prosili kněží o dalších sedm far a dostali je.A zde bylo
z několika desítek věřících několik set.
A žádali kněží chrám a dostali jej.A zde bylo z několika
set věřících několik tisíc.
A důrazně žádali kněží sedm chrámů a dostali je.A zde bylo
z několika tisíc věřících několik set tisíc.
A požadovali kněží Katedrálu a nedostali ji.A tak zvolali ke
svým věřícím:
„Ti bezvěrci nás podvedli!Je čas dát průchod vůli
Harchově!!“.
A sta tisíce vševědoucích šli a ničili nádherné S až z něj
byli jen třísky.
Osm kněží nastoupilo na Koráb a odešli a nidky se nevrátili.
A tak vševědoucí ztratili S a do dnešních dnů bloudí po zemi a
bývalí věřící prokínají své bláznovství.
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866