ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / diskuze

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Diskuse k dílku: O filozofii. Sledovat diskuzi přes RSS rss.
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.

Bez filozofie by se asi člověk v antickém Řecku neobešel. Zřejmě ani ve středověku. Filozofie odpovídala na často kladené dotazy ohledně světa, smyslu žití, Boha, krále; mnozí filozofové se snažili o „dokonalé společnosti“ – utopiích. V moderním světě se domnívám, že filozofové jsou koneckonců zčásti odepsáni a spíše přítěží světu.
Jistě objevíte mnohé filozofy, kteří se snaží nějakým způsobem vyložit tento komplikovaný svět, avšak ho nijak nevyřeší. Kladou otázky, odpovídají si na ně, ale nijak aktivně nepřispívají společnosti. Podle mého názoru má filozof uplatnění pouze ve spojení s jiným oborem, kde může své postoje a nápady uplatnit. Žijeme ve světě, kde se žije činy, nikoliv „plky“. Přemýšlet o věcech a odpovídat na otázky je sice pěkné, ale když proto člověk nic neudělá, nic nezmění. Možná, že filozofové počítají s ostatními lidmi, kteří by jejich myšlenky realizovali, ale v dnešním lhostejném světě je těchto lidí poskrovnu a filozofů a myšlenek mnoho.
Pak jsou filozofové, kteří se zamýšlí nad například jazykovými otázkami. Takoví lidé jsou z mého pohledu přítěží společnosti. Když jsem se učil na rozdílové zkoušky po roce v Americe, zjistil jsem, že existují lidé, kteří jsou placeni za zkoumání věty. Ale v takovém slova smyslu, že některý z těchto „géniů“ si vymyslí, že odteď jednočlenná věta není věta, ale větný ekvivalent a také si někteří odborníci myslí, že souvětí podřadné není souvětí, nýbrž věta složená. My, daňoví poplatníci platíme za lidi, kteří se babrají ve větě, a zkoumají, zda-li to věta je či není. Reagoval jsem na to básní, kterou si dovoluji připojit.

Debil číslo tři
Ach to jsem tak chytrý,
debil číslo jedna,
Ach já jsem snad umělý,
debil číslo dvě;
Je to věta není to věta,
studuju, která je to teta,
nemám cíle, nemám vlohy,
jen tu tak sedím a přemýšlím,
jestli správně jsou ty slohy,
přemýšlím a už to vím,
jsem debil číslo tři.

Zamýšlím se nad smyslem těchto „objevů“, které se cpou do hlavy dětem ve škole. Když dětem na prvním stupni paní učitelka vypráví o souvětích podřadných, než se dostanou na gymnázium, může nějaká rada „inteligentů“ rozhodnout, že souvětí podřadné neexistuje, a dítě se musí přeučit to, co se již naučilo. Tomu říkám přítěž společnosti. Co bylo tak špatně, když podřadné souvětí bylo podřadné souvětí?! Bylo tomu tak po desetiletí, ne-li staletí, a nikomu to nevadilo! Každý tomu rozuměl, každý to chápal, ale teď by bylo o pojem navíc. Zbytečný pojem.
Takže co od filozfie očekávám? Nic. Nic od ní neočekávám a nepřed-pokládám, že mi v mém životě pomůže. Radši se sám zamyslím nad problémy, které mě překvapí na cestě životem.
Závěrem bych snad jen shrnul svůj názor na filozofy: jsou v moderním světě spíše přítěží pro společnost, dělím je na neužitečné a ještě méně užitečné. Až se začnou aktivně podílet na tvorbě lepšího světa, začnu je akceptovat jako součást společnosti. Zatím se mi ale zdají pouze jako příživníci.


 Přidat komentář 



[<<]-[<]/1 [>]-[>>]
[1] Skaven | @ | odpověz | 09.09, 11:46 | # | 2 přínosný nepřínosný
ikonka

Ha, tak tady někdo bodl do vosího hnízda! úsměv Předně bych rád vykřiknul, že jazykověda není žádná filozofie, ale humantiní věda. Narozdíl od filozofie pracuje s předem jasným a hmatatelným materiálem a tím je jazyk.

Úloha toho „zbytečného příživníka“ jazykovědce tkví v tom, že udržuje při životě spisovný jazyk, připravuje podklady pro jeho studium a hlavně pro jeho vyučování. Bez těchto lidí by lidé začli mluvit a psát jako prasata – stačí se třebas začíst do komentářů na internetu, na to jak zejména pražáci (res. lidé hovořící obecnou češtinou jako takoví) przní nejem mluvenou, ale i psanou podobu jazyka.

jazyk je nedílnou součástí národa a jeho kultury. Je třeba jej opečovávat a kultivovat. Pokud při sytnaktických zkoumáních přicházíme na nová fakta, třebas taková, že podřadná souvětí neexistují, nemůžeme je přece tutlat a říct – „no, tak učilo se to tak 30 let, nebudeme to měnit“.

Myslím, že člověk, který do problematiky nevidí hlouběji, věci příliš neporozumí, nicméně správný přístup kupříkladu k větnému materiálu usnadní uživatelům jazyka jeho realizaci. Navíc zrovna problém, který zde autor popisuje není žádnou přítěží, ale znamená zjednodušení – zjišťujeme totiž, že vedlejší věty jsou vlastně větně vyjádřené větné členy (přísudky, přívlasky, příslovečná určení atd.).

Já osobně jsem při studiu na základní škole naprosto nechápal, proč se mám učit nějaká podřadná souvětí a větné členy. Nikdy mi to k ničemu nebylo. Ale dnešní jazykověda se orientuje především na funkci jazyka a snaží se takto přizpůsobit i osnovy pro školáky – aby studium jazyka bylo smysluplné a mělo svůj cíl.

Poslední odstavec věnuju přeci jen částečnému souhlasu s autorem. Jazykovědná práce je práce úmorná a nudná. Ačkoliv mám vystoudováno 3 roky české filologie, nechci se tomuto oboru věnovat. Tím nechci zlehčovat funkci jazyka jako takového a nutnost se o něj starat a kultivovat jej jak celkově, tak u každého mluvčího. Co je však nejpřednější, je třeba vést sebe sama a vlastně i ostatní k tomu, aby jazyk, užívali k vyjadřování smysluplných a závažných myšlenek…

[<<]-[<]/1 [>]-[>>]

› Online 14

› Zeď




čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...

Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...

čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).

natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?

všechny zprávy | RSS


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866